už nevím co s ním:-( - diskuze

@Callynka Patrik taky hned neuměl padat, ale nechala jsem ho. Ze začátku jsem z toho měla nervy, nechala jsem ho padat a zachraňovala jen v případě, že by se bouchl hlavou o něco. Jsem právě nechtěla, aby si zvykl, že vždy je tam někdo, kdo ho bude chytat, tak ať se naučí a teď padá na zadek úplně předpisově. Strach už nemám žádný. Jen dávám bacha, aby nemohl spadnout na radiátor, kameny venku atd. Pokud není v úhlu dopadu žádné takové nebezpečí, tak nechytám. To lezení na tebe a to že si nedokáže hrát sám, je myslím dané jeho závislostí na tobě. To je těžko, každé dítě je jiné. Jedině ty jako matka můžeš vycítit, jestli už je toho moc a jestli je čas to změnit. No já jsem se od začátku nenechala postavit do této pozice. Moc dobře si vzpomínám, jak Patrik před Vánocemi, furt řval a já ho furt nosila asi týden. Docvaklo mi, že si na to zvykl, nemohla jsem ani na záchod. Nechala jsem ho vyřvat 5 minut a byl klid. No a během těch 9 měsíců měl víc takových období. A já to beru tak, že zkouší kam až může. Že to je neustálé vymezování mantinelů. Ale to víš, taky se občas po mně plazí, ale to má svůj důvod, buď je ospalý, má hlad anebo ho trápí něco jiného. Za mojí mamkou lozí furt. Prostě jak si ho naučila, tak ho má a už je z toho zoufalá. Mně to nedělá. Jsou to potvůrky a fakt velmi rychle pochopí u koho si co můžou dovolit.