Už mám jasno - diskuze

ja jsme výbušná, naladová a nasere me kde co(kdyz mam naladu).. Doma s tobim, si rikam ze jsme trpeliva az az.. ale taky obcas vybouchnu.. zatim je to mimino... ale ja se modlím aby byl po tatínkovi..ne po me..jinak budu zazivat to co ty s gabkouD:D a to ja bych ho asi zabila:D a co me dokaze nejvic nasr... kdyz ze me ma srandu-coz ma furt:o)

Mě vadí kňučení a řev. Myslím si ž ejsem nějáká přecitlivělá vůdči děckému řevu, knučení, kničení, zlobivému mrmlání a tak. Úplně mě to nervuje vždycky. Jinak mě vadí konkrétně zatím jen to že toník od tatínka odkoukal že se odpadky házejí za gauč a automaticky am háže obali od sušenek a ohrzyky a tak.Jinak si asi taky nechám skákat po hlavě,

me jak kdy,nekdy jsem samonastvavaci a nekdy je mi vse jednoale vadi mi jenom to,kdyz elli prebytek energie vybiji honenim ottika..coz je ok,ale jeho objimanim,coz je o uskrceni a to uz neni ok

Já jsem jak časovaná bomba. Hodně náladová, přiznávám. Takže mě rozčílí i maličkost pokud už jich je ten den 1000. U Barušky se snažím to krotit, kolikrát se divím jakou s ní mám trpělivost, fakt že jo. Zatím mi to oplácí tím že mi dává pusinky, objímá mě, tulí se a mám asi nejhodnější dítko v širém okolí (to že jí chci občas zastřelit a odhodit na Mars na tom nic nemění :D) No, ale jak to bude za pár let, to fakt netuším. Pevně doufám že budou děti po tatínkovi, jeho rodiče ani netuší jak puberta vypadá a považují to za výmysl:)))