Utika mi ditko - diskuze

Jo tak to důvěrně znám.Mladej tohle zkoušel od 19 měsíců.Vzhledem k tomu,že já nějaké plácnutí přes zadek tolik neřeším a výčitky nemám(daleko větší hrůza pro mně je dítko zajeté autem a pod)tak jsem po nejpozději 3 povelu po něm skočila a na ten zadek dostal.Vždy si to aspoň 3 následující procházky pamatoval.A ted jako dvouletý je zastavitelný i na odrážedle,prostě pokud houknu \"stůj\"tak to zapíchne a stojí.Jo a taky zabrali okamžiky kdy mně vytočil moc a já ho prostě uvázala na psí vodítko a šli jsme domů.

A co pořídit kšíry? Osobní zkušenost nemám, a ani nevím jestli je to vhodné i pro větší děti, ale od mojí sestřenice kamarádka na tom vodila dítě, aby jí pořád nikam neutíkalo, a šlo zhruba tam kam chce ona... Jinak nevím co poradit. Můj syn má 17měsíců a když nechce tak taky nechce, a musím ho poponést.

Ahojky, tak na tohle já musí reagovat. Včera jsem tu totiž chtěla napsat úplně stejný příspěvek, ale nedostala jsem se k tomu. Já jsem teď 27.tt a mám 18-iměsíčního chlapečka a je to venku boj. nechce jít se mnou ani za ruku...podotýkám, že s kýmkoliv jiným jde, ale mě prostě utíká na druhou stranu než chci jít a když ho chytnu, tak se vzteká a lehne si na zem, takže mi nezbývá než ho zvednout do náruče a odnést. Už jdou na mě i deprese, začínám mít pocit, že ho šidím, že se mu nemůžu tolik věnovat (přece jen ho nemůžu pořád nosoít a běhat za ním, bříško už mám veliké a občas tvrdne)a je mi ho kvůli tomu moc líto, ale musím myslet i na druhé mimi. někdy mě prostě přepadnou chmury, zvlášť když mě kamarádky varujou, že to budu mít těžké s takhle malým věkovým rozdílem....já to vím, ale jsem ráda....na malého jsme čekali 6 let, už jsem se bála, že zůstanu bezdětná a teď mám to štěstí, že se zadařilo i druhé mimi....vždycky jsem chtěla 2 děti, takže nelituju....jen mám prostě někdy pocit smutku nad tím, že nemůžu te´d s malým běhat a blbnout, když mě tolik potřebuje.

taky si na to vzpomínám, že to jeden čas synek dělal. Většinou pomohlo to že jsem si travla na svém a šla jiným směrem. Syn měl strach že mu uteču. Tak pelášil raději semnou. No a jinak musel chodit za ruku.

mám momentálně doma to samé....Pepíček 25měs. je paličák a kamkoliv ho dostat je um.Používám různé taktiky,ale občas nezbývá než ho čapnout a jít se řevem.jsem taky těhu tak tuto možnost nechávám až jako poslední, ale bohužel se jí neubráním....nejčastěji zabírá lákadlo an nějaké zvíře,auto, odměnu....

Holči tohle je asi dar některých pyšišvorů,já měla to samé,lidé mi říkali,že náš Lukášek má boty z toulavého telete,pořád jsem za ním musela lítat,nikdy nešel tím pro mě správným směrem a nic jsem na to nevymyslela.Já tedy těhotná nebyla,takže jsem díky jeho:JÁ PROSTĚ JDU..tehdy krásně zhubla.Je mi líto,ale myslím,že nic nepomůže.Hlavně na sebe dávej pozor a spíš ho ještě chvíli nech dělat to své a sama sobě zajisti,že hlavně ty a nové mimi budete v pohodě.Pa