trošku píchnu do vosího hnízda - diskuze

taaak a já se přidám ,Patriček nekojený,Danielka kojená do 19m..takže jak to vidím já?Patriček(5let) na UM:ještě neměl ani jedny antibiotyka,1 x zánět hltanu jak měl 7m,žádné nemoci krom klasické rýmy..nebavilo mě neustále převařovat vodu a chystat v noci..Danielka(2roky):od 4m alergická na složku v krv,mléku,neustále hustá rýma do 12m,alergická na kočky a břízu,antibiot.2x,zánět středního ucha 2x,..co mi dalo kojení?nádherný pocit tulení-nedá se to popsat a je pravda,že mi dost chybí ikdyž je stále mazlivá,ale to hlazení a podobně bylo nádhera..takže si vyberte..takže prožila jsem si oboje a kdybych si měla znova vybrat tak to kojení

v dobe, kdyz je ekonomicka krize, by melo byt \"nekojeni\" povinne, protoze se nam tak pekne rozhybe aspon umelovyzivovy prumysl.

Lucí, taky na to mám takový názor.Když jsembyla hodně mladá, přišlo mi , že prsa jsou prostě jen \"sexuální nástroj\" :-) a představa , že budu kojit mi přišla odporná,i v těhu jsem to necítila jinak.Po porodu se mnoho přihodilo, zlého s mimi-nemoc,neměla jsem ji u sebe, nevěděla jsem nic, očekávala jsem vše přirozeně.Jediné co se mi přizoně stalo, byl ale opbr zánět...I přes to jsem se snažila,ale nedokázala to.Po 2 měsících mi doktorka nabídla UM.sahla jsem po tomjako po záchraně svého dítěte.Po druhé jsem studovala všechny materiály, připravovala se na roli především kojící maminky a podařilo se.Pár měsíců to šlo,ale pak jsem musela odsávat a to i 8x denně a hrdě se tím chlubím, protože jsem dělala opravdu vše pro to , aby moje dítě mělo mé mateřské mléko.Vydržela jsem do jeho půl roku,pak to prsa vzdala, podporovala jsem se maximálně, zkusila vše,a taky jsem šíleně přibrala a prsa si zničila,ale beru to jako maličkost vzhledem k tomu co jsem dala svému dítěti.Držela jsem se za hlavu,proč i před tím jsem si u prvního dítěte nenastudovala více literatury a nezkusila odsávání.Informace jsou k nezaplacení a prot jsem i na BOL dala do vychytávek jak na to .-)

tak já třeba jsem se u Matyho nerozkojila,snažili jsme se 2 měsíce + dávali příkrm UM,ono taky Maty vypil hned ze začátku i 100ml příkrmu,pak už jsem radši přešla na UM úplně,protože jsem z toho byla nervozní,vystresovaná atd.. já a i Maty.Za to teď se kojení podařilo a jsem za to strašně moc ráda.Chtěla bych kojit aspoň těch 6 měsíců pokud prsa dají.

S ani jediným uvedeným bodem jsem se neztotožnila.A to přirovnání se zvířátkama... Nevím, kdo to kde přirovnával, ale která zvířecí matka kojí mládě minimálně do půl roku??? O žádné nevím anebo mám velice omezené informace.

Já s Tebou naprosto souhlasím.Do diskuze níže jsem radši ani nepřispěla,protože tolik souhlasných reakcí jsem vážně nečekala a jsem z toho docela rozčarovaná.Jak píše Angie,některé příspěvky mě vážně překvapily.A radši ani dál psát nebudu

Je Luci ja kojila skoro 2.pul roku a kdybych necekala dlasi tak asi kojim porad :D a Uz se tesim jak budu kojit mimi .Je to ten nejkrasnejis pocit videt mimi jak saje a diva se do oci :))

hehe, tema pro mě...já nechci přestat kojit úplně..ale kdyby tomu tak bylo.. neobrečím to.. ale mě doslava otravuje každou hodinu poslouchat uřvanca, že má zase hlad a že zase musím všeho nechat a jít sednout a kojit..venku je to sice pohodlné, kdekoliv sednu vytáhnu prso a nakojím..ale.. když doma dostane dokrmení UM, nezačne mi plakat ve městě, v bance na úřadech, prostě všude a vklidu se vyspí, a já si vyřídím co potřebuji...s tím hlídáním jsem tak napůl..já se těším až si ho někdo vezme.ale doma taky někdy bude:D ale prsa už do plavek nezachráním, a ty jsou mě jedno.. ale co to vytahané břicho?? to do plavek nezakryju(jednodílné plavky nepřichází v úvahu):o)) a třeba dnes po koupání dostal prso, pak flašku UM, lehl do postýlky, usnul. a spí.. žádný řev v postýlce, že má ještě hlad.. a to mámmlíka dost, podle toho jak to teče..

No, pro mě kojení bylo velké peklo a nesnášela jsem ho Trápili jsme se dva měsíce. Měla jsem samozřejmě dojem, že to je to nejlepší. Ale. Prcek špatně přibíral, doktor byl vůl a místo aby poradil, tak mě spíš stresoval (už k němu nechodíme), laktační poradkyně prosazovala dogmaticky jen kojení. Vojta má hodně přirostlý jazýček, takže mu nešel udělat ten správný sací pohyb. Všimla si toho kardioložka(!), když u ní na prohlídce ječel. Říkala jsem to všude možně, každý krčil rameny. Výsledek je, že se před měsícem slavnostně přišlo na to, že se to bude šmikat Když si na to vzpomenu - kojila jsem skoro hodinu a za hodinu a půl znova, ve dne v noci. Stejně se nenajedl, u kojení se vztekal a jinak byl takový apatycký, vyčerpaný Já psychicky v pr...li. Doteď mě mrzí, že jsem se na to nevykašlala dřív. Na UM byl a je hrozně spokojený. Zlom doslova ze dne na den. Dodnes mi při slově kojení naskakujou osypky. Kdybych to měla absolvovat ještě jednou, tak tomu dám tak týden a jakmile první náznak problému tak konec. Ale určitě bych měla takový blok, že se mi mléko ani neudělá. Za ty nervy to vážně nestojí. Důležitějsí je máma psychicky v pohodě. A když jsem nemohla skoro nic jíst (žádné ovoce, zelenina), protože měl ze všeho bolení (v podstatě vše zdravé nadýmalo), tak pochybuju o výživové hodnotě MM. Pokud to jde, tak je to super (asi, neznám ten pocit). A že je to pohodlé? Všude jsem vláčela kojící kloboučky, pořád mi je prcek srážel, padaly mi na zem. Příprava lahvičky, než ji vypije a odříhnutí je rychlejší než jedno kojení samotné. A hlavně dítě v pohodě! Od té doby nesnáším dogmatické prosazování kojení za každou cenu. Vím, že jsi tím příspěvkem chtěla říct něco jiného. Ale píšu tak dlouhé proto, že se třeba najde někdo, kdo se tím trápí (já se taky dooost natrápila). Kojení není to nejdůležitější, důležitější je máma a dítě!!!

Naprosto s tebou souhlasím. Pokud maminka nemá mlíčko tak není co řešit. Něco mimi papat musí tak se dá UM. Ale ty důvody co ty jsi vypsala s tím musím souhlasit, že to taky nechápu když to tak maminka dělá.Já kojení neměla moc ráda, ke všemu jsem často nemocná a nemohla jsem kvůli tomu některé léky a moje imunoložka se vysloveně klepala na to až kojit přestanu. Musím říct, že jakmile jsem kojit přestala bylo mi hned líp a byla jsem i čilejší a míň unavená. Ale brala jsem to jako že dávám Tondovi to nejlepší a budu li upřímná to finančně nejůnosnější. Sunar nás finančně vysává snad víc jak plíny.každopádně jsem v 5 ti měsících o mlíčko přišla a hrozně mě to mrzelo. Chtěla jsem kojit aspon rok.

Já kojila obě děti poměrně dlouho. Jsem jednoznačně zastánce kojení a u Haničky mi bylo hrozně líto, že mě ta potvůrka kousala a zničila mi bradavky tak, že už to nešlo a krátce před prvníma narozeninama jsem jí kojit přestala. Kojení pro mě bylo o moc pohodlnější než příprava UM, i když to netrvá sto let, tak ale nějakej čas to zabere... A co se bodu č. 2 týče, tak jsem obě děti klidně nechala doma na krku tatínkovi nebo babičce s odstříkaným mlíčkem a taky to šlo. Nebylo to pořád a nebylo to na dlouho, ale vzpomínám si, že jsme šli na ples, když Haničce ještě nebyly tři měsíce a nebyl to problém.

Ač nejsem kojící typ, tak jsem kojila poměrně dlouho, u prvního dítěte to bylo velmi nahnuté a dokonce jsem 8 týdnů odstříkávala. Což bylo značně náročné oproti pohodlnému kojení, ale nedalo mně to. Zkusila jsem zabojovat, podařilo se mně zhojit a ke kojení vrátit.Proč jsem to dělala?Protože mně kojení přijde přirozené a mám dobrý pocit z toho, že od narození dávám dětem to nejlepší.Na druhou stranu, když jsem viděla, že kojení v 6. měsíci u jednoho dítěte nestačí, nehrotila jsem to a přidala mrkev. Kdyby nám to nešlo od začátku, ač bych se snažila, věděla bych, že jsem udělala maximum a nehrotila bych to.Co je dle mého jádrem pudla? Dnešní doba je až příliš \"vystylovaná\" a některé matky si potřebují dokázat v tomto svou výjimečnost. Proto buď hrotí kojení a kojí ještě v předškolním věku, což možná z imunitního hlediska může být pozitivum, ale z psychologického pro dítě určitě ne. Pouze můj názor. Další část se zase stylizuje do role matek \"průkopnic\", u kterých miminko nemá nárok na vlastní stravu, jejich syn je přece borec, co bude jíst stejně jako my, nejlépe již v půl roce řízek. Těmto bych doporučila si něco přečíst o zažíženosti nepřipraveného miminkovského zažívání na takovouto stravu, nehledě na přetížení ledvin.Zkrátka péče o dítě stylem \"ode zdi ke zdi\" není můj šálek čaje.

Ja nekojila ,protože tomu mojemu mlíku prostě nevěříla.Kdyby mi někdo udělal chemický rozbor a řekl,že to a to tam je,možná bych kojila.Postavu jsem neřešila,prsa jsou mi jedno.Šlo mi o spokojené celou noc spicí miminko.A toho jsem kojením nedosáhla.

tak já jsem kojila zhruba měsíc, na veřejnosti jsem absolutně nemohla,je mi to fakt hodně nepříjemné,naštěstí jsme se vždycky někam schovali,ale taky jsem u toho neměla žádný omamující pocit...přestala jsem kojit,protože Dannyho pořád strašně bolelo bříško, už jsem ani pomalu neměla co jíst, prdíky měl pořád. Tak jsem to vzdala a přešla na UM. A z uplakaného miminka se stalo miminko smějící se na všechny strany. I přesto já holky co kojit nechtějí nebo nemůžou,chápu Dokonce chápu i ty,které nechtějí kojit kvůli postavě. Proboha,vždyť dnes už jsou ty UM úplně někde jinde,než třeba před 20ti lety.Můj názor je, že v mateřském mléce ani tolik vitamínů apod. věcí být nemusí, když jich sama matka má nedostatek,tak fakt pochybuju,že MM si samo nějaké vyrobí. Takže podle mě,je UM zdravější než MM.

souhlasím s tebou

Asi tak. Musím říct, že přístup holek tady mě dost překvapil a trochu zklamal.

ja to priznavam ,ze mi to strasne vadilo..to ze to bolelo se dalo snest,ale to,ze jsemmusela skoro hodinu sedet bez pohnuti a pak dokrmit strikackou,protoze se jeden nenajedl poradne mi lezlo na nervy..a dva se mi proste na ty moje mini prsa nechytili spolecne a i sestry to vzdali v porodnici anosili po jednom...a to bych nic jineho nedelala,nez kojila a prebalovala a kojila a proste jsem to uplne nesnasela..uz 2 den...a kojila jsem jen obcas ,kdyz dostal nekdo hlad mimo krmeni z lahve,nebo spis zizen

Luci asi takhle..mě kojit nevadí stejně to za chvíly budu dělat jen párkrát denně,ale občas si říkám,že bych nejradši nekojila a šla si dát nějakej drinka že nebudu do plavek nejkrásnější?no a?ne každej je krásnej a pokud nejsem pro svýho muže krásná taková jaká jsem tak mě nemilujea pro ostatní být krásná nemusím

osobně neznám nikoho, kdo by z těchto důvodů nekojil. jinak to vidím stejně jak ty (ikdyž teda chápu, že když to někomu dělá fyzicky blbě nebo mu vadí, že je moc zesláblý a tak, že to nějak řeší)