Trošku depka.. - diskuze

Nejdřív se chci omluvit, že vás teď tak zanedbávám a nikomu nic povzbudivého nestíhám napsat, ale tento týden byl zase nějaký podivný. Ve středu ráno jsem se vzbudila s šílenou nevolností a dva dny prozvracela, přitom jsem nic špatného nesnědla, když je teď tak horko, tak sotva něco sezobnu... Musela jsem se v takovém stavu dohrabat do poradny, protože jsem nechtěla berušku Julinku zanedbat, tam šok, že moje doktorka je pořád fuč, takže zástup, nějaký už děda, který mě sotva prohlédl a konstatoval, že příští středu se určitě ještě uvidíme. Docela mi to přišlo zvláštní, nejdřív mě neustále straší předčasným porodem a pak tohle. No a hormony už asi nějak pracují nebo co, ale pak tam přišla paní s malou holčičkou, takovou krásnou bambulkou, pořád se smála a já jak ji viděla, tak jsem se rozbrečela a od té doby jsem nějaká mimo. Nechápu, co to se mnou je, celá rodina se kolem mě motá, Lojza je báječný, Míša hodný a mě je pořád do breku a absolutně nechápu PROČ? Takže si pak nadávám, jaká jsem hysterka a blázen, když si ty poslední dny neumím vychutnat a jen přidělávám ostatním starosti a jako bych si ani nevážila toho co mám. Mám na sebe zlost, holky, fakt, že jo a doufám, že už co nevidět porodím a bude klid. Každopádně na vás všechny moc myslím a doufám, že se máte hezky a prckové v bříškách moc nezlobí.