Trochu se zpožděním, ale přeci - diskuze

Se zpožděním přesně 3 měsíce jsem se rozhodla dát sem i svou zkušenost s porodem.Je 29.6.2010 dvě hodiny v noci. Začínají mi pravidelné bolesti po 20 minutách. Poslíčci. Taťka a manžel mě odvezl v šest ráno v úterý to už to bylo po deseti minutách. Prý to jsou poslíčci, ale nechali si mě tam, jelikož jsem měla níže nasazenou placentu a protože jsme to ničím nerozehnali. Během dne interval byl pořád 10 minut, ale intenzita už byla větší, porodní asistentka mě chodila kontrolovat každé 2 hodiny. V noci ve tři hodiny už byly kontrakce tak silné a po šesti minutách, že mě asistentka vzala už na porodní, že mě dají na čekací pokoj, asi půl hodinky jsem si skákala na míči ve sprše a odpočívala a prodejchávala to bylo fakt žůžo.Ve 4 hodiny mě prohlédl pan doktor a konstatoval že jsem otevřená stěží na 2 prsty, a že porod se rozběhne až nejdřív odpoledne. :) Ale doktor míní a naše Karolínka mění. Asistentka si mě hlídala a kontrolovala a když viděla to trvdé bříško v půl sedmé, tak zavolala doktora, aby na mě kouknul.Doktor možná trochu rozespalej na mě kouknul, jak kdybych si snad vymýšlela, a asistentka mu říká, že 2 a půl hodiny se nezměnila frekvence, ale ozvy a intenzita jsou mnohem silnější než při poslední kontrole. Pan doktor mě začal vyšetřovat a s očima navrh hlavy říká: \" Rychle přípravu, paní je otevřená na 7 a půl.\" Myslím, že to pro něj samotného bylo překvapení .Klistýr jsem taky zvládla celkem dobře, naštěstí byl totiž záchod hned vedle lůžka, kde mi asistentka dávala klistýr.Pak mě odvedla na porodní box a pustila na míč do sprchy. To je něco tak skvělého, že bych dala tomu kdo to vymyslel Nobelovu cenu.Pak mě vzali na porodní lůžko bylo asi 8:15 a asistentka se mnou prodýchávala každou kontrakci a radila co a jak, abych si neublížila víc než je nutné.Ve třičtvrtě na devět už jsem měla malou správně natočenou v porodních cestách a na tři poslední kontrakce se dostala ven, ani nástřih, kterého jsem se bála, jsem necítila. Malá se narodila přesně v 09:00. V8ha 3,23 a délka 52 cm.Ten pocit úlevy a štěstí nemůžu vypodobnit, protože něco tak nádhernýho jako, když na mně poprvé položili ten zázrak, to se prostě musí zažít.Doktorka mě sešila a nastává trochu dramatu. Teď už se tomu směju, ale myslím, že jim do smíchu nebylo.Říkám sestře, že mě něco hrozně nepříjemně tlačí v břiše v děloze, i když už jsme placentu porodily, a ona, že to je normální, že to jsou zbytky krve a že stačí zatlačit na bříško a bude to venku, že mě to bude ještě možná jeden den trápit, a pak už to bude jen čištění.No ale tentokrát se trochu zmýlila. Máčkla mi na bříško a paní doktorku, která právě došila hráz, ohodilo cca půl litru krve.A nastal všeobecný shon. Doktorka sice s ledovým klidem podirigovala všechny, co maj dělat, máčkla nějakej knoflík, přiběhl primář a já byla na porodním lůžku jak kristus na kříži, protože hledali žíli, dával transfuzi, plazmu a já nevím co všechno. Krevní tlak jsem měla 80/30 a nad sebou jsem viděla jen tenký průzor. Moje bilance : 3 porodní asistentky, 3 sestry, doktorka a primář. Tolik lidí asi jen tak někdo u sebe neměl Málem jsem ztratila vědomí, mám na bříšku modřiny, jak mi tlačili krev z dělohy. Celková ztráta krve téměř litr krve.Myslím, že trochu pozapomněli na tu hluboko a nízko uloženou placentu a proto se to stalo. Podle zprávy co mi sestra na šestinedělí přeložila do srozumitelné řeči, mi děloha vysadila po porodu funkci, přidala se anemie.Když už bylo trochu líp ptali se mně na porodním sále (byla jsem tam po porodu 3 hodiny) jak se cítím, řekla sem, že bych si dala nanuka. Všichni si oddechli.Cestu na JIPku si moc nepamatuju, ale pamatuju si, že mě na postel přenášel velkej svalnatej zřízenec . Když už jsem byla na JIPce, tak mi napíchli do žíli mraženou plazmu a dělali si srandu, že mám ten nanuk co jsem si přála. Malou mi nosili jen na kojení.Nemůžu si stěžovat ani na sestry, všechny byly naprosto milionové.Doktoři mě pojmenovaly nedobrovolná dárkyně krve a evidentně byli rádi, že všechno dobře dopadlo.Ze začátku jsem musela dokrmovat, protože tělo nebylo schopné udělat pro malou dostatek mlíčka, ale po šestinedělí už papá jen ode mně.I když je to už 3 měsíce od porodu, stále mám problém s lehkým krvácením, ale máme to s mou gynekoložkou pod dohledem. Hlavně, že je Karolínka zdravá a prospívá viz. fotogalerie.Dávejte na sebe pozor a poňuchnějte miminka nebo pohlaďte bříška.