Třetí trimestr a pokračování dramatického konce trimestru dr... - diskuze

Dobrý večer,mé předchozí příspěvky jsou tyto:Jak otěhotnět? Nemohu otěhotnět... = Povzbuzení pro ostatní ze dne 10.7. anebo Gennet a naše snaha o početíTěhotenství 0. - 16. týden = Ohlédnutí se zpět z 13.8. o zakrváceníTěhotenství 17. - 28. týden = Druhý trimestr s dramatickým koncem z 21.9. o problému s biometrií u plodu B a následná hospitalizace u ApolinářeTento poslední článek jsem nechávala otevřený a konečně se našel čas, abych dopsala, jak jsme s holkama bojovaly u Apolináře dál... Od 23. 8. jsme byly u Apolináře. Já brala antibiotika (viz poslední téma). Týden a pak Macmiror. Plod A bez problému a plod B si udržoval nulové průtoky .7. 9. nás opět zkontrolovali a usoudili, že když už jsme vydrželi takhle dlouho, budeme chodit na ultrazvuk a kontrolu průtoků obden. V noci ze 7. na 8. mi v noci 3x ztvrdlo břicho . Takže ráno opět na vyšetření a ejhle. Byla jsem otevřená na prst. Takže kromě Macmiroru, železa a magnesia jsem brala i Utrogestan.9. září nás čekalo další měření průtoků a navíc biometrie. Nejprve to vypadalo velmi dobře, protože plod A nabral 400g a plod B i přes nulové průtoky za 14 dní 200g. Ale my prostě nemůžeme mít nic jen tak, takže ano, plodu B začaly reverzní průtoky... Sešli se doktoři, aby se poradili, co s námi dál. Pro oba plody už ta situace vypadala jinak, než při přijetí, takže nebylo nutné rozhodovat, které budeme zachraňovat a kterému ubližovat. Už jsme byli v týdnu, kdy by vyndání ustály oba plody. Asi v 10 jsem dostala dávku kortikoidů a že uvidíme v úterý. A že mám pro jistotu nesnídat... 10. září jsem asi v 9 ráno šla na UZ. Kromě reverzních průtoků přibyla i pulzace vény. Takže do půl hodiny bylo rozhodnuto, že musí obě ven. Dostala jsem druhé kortikoidy, napsala manželovi, že v půl dvanácté rodíme (samozřejmě byl v práci a musel si zařídit, aby ho pustili). Prošla jsem Internou, zabalila jsem si věci na pokoji a vyšla se sestrou vstříc porodnímu sálu Následovala přípravna, pohovor s neonatologem. Poslední zpráva od manžela zněla, že je na Veletržní a čekala ho ještě Magistrála... Takže jsem se smířila s tím, že to prostě nestihne.Dostala jsem kapačku, epidural a položili mě. V tu chvíli sestra řekla, že je přítomen tatínek. Přivedli ho, přišel MUDr. Pařízek a šlo se na věc. Holčičky se narodily v 11:31 a 11:32.Plod A - Anička, 1.525g, 42cm, po narození krásně plakala a ukázali nám jí. Ten pohled do konce života nezapomenu. Je to nejhezčí, co člověk může zažít!!Plod B - Anetka, 880g, 34cm, také si zaplakala. Ale vzhledem k její velikosti pospíchali do inkubátoru, aby neprochladla. Měla 3x omotanou pupeční šňůru kolem krku...Zašili mě a za doprovodu manžela dovezli na pooperační JIP. Slíbili mi, že mi dají tak do hodiny vědět, co je s našema holčičkama. S manželem jsme se rozloučili. Později mi říkal, že to všechno trvalo hodinu - alespoň podle parkovacích hodin před nemocnicí.Hodina se protáhla na 3 hodiny. Pak přišel pan doktor s tím, že poporodní adaptace obou holčiček je velmi dobrá . Apgar skore Anetky bylo 6-9-9 a Aničky 7-9-9. Obě samy dýchaly, ale pro udržení tlaku v plicích dostaly CPAP. Když nám na JIP vypnuli přístroje, mohly jsme si zavolat domů. Takže se i tatínek dozvěděl, co se děje. Ještě před spánkem přišla jiná doktorka z neonatologie, že jsou holky v pořádku. Že máme raději zůstat nohama na zemi, ale že vše vypadá dobře.A tímto zakončuji své působení v diskuzním fóru o těhotenství. A přesouvám se do fóra Porod a Předčasně narození ;-). Tedy až bude čas zase něco napsat...A ještě jedna informace. Holčičky se narodily 30+0 TT!