trápeníčko - diskuze

Milá děvčátka,moc Vám děkuji za Vaše povzbuzení, pochopení a rady. Budu to muset opravdu začít řešit. Už jsem to tak obecně probírala s přítelem a slíbil, že až se nastěhujeme do nového, se všemi si pohovoříme a stanovíme pravidla. Doufám, že to moje trápení a svírání žaludku při slově návštěva zmizí a já budu všechny vítat s radostí. Ještě jednou díky

Já jsem si pravidla stanovila už v těhu. Sice jsem v tu chvíli v očích svokry klesla asi ještě hlouběji do bahna sobectví, diktátorství a \"paničkovství\", ale je mi to jedno. Mám své svokrovce ráda, ale jejich způsob života a jejich filozofii rozhodně nesdílím a v žádném případě ji nebudu zavádět u nás doma. Reddy moc dobře věděl, \"do čeho jde\", už než jsme se brali. Mojí mamce to stačilo říct jen jednou a skutečně čekala, až ji sami pozveme. Každý skoro druhý den volala, jak se máme, co maličký, co já a co Reddy, ale žádné: nechceš pomoct, přijedu... Svokrovci jen po Reddym vzkázali pozdrav a gratulaci (mně nenapsali ani nezavolali), když se maličký narodil a oznámili, že svokra přijede s malou 3letou neteří, že ještě upřesní kdy... žádná otázka, kdy se nám to hodí, zda můžou a zda můžou i s rozmazlenou, sobeckou malou... Přátelé chodili už v šestinedělí, ale to byly návštěvy na max. hodinku a jen, když maličký spinuškal. Koukli na něj z uctivé vzdálenosti, nikdo nám na Jáchymka nesahal, nešišlal a nepištěl... Moje mamka nám moc pomáhá. Nevnucuje, nekritizuje, nehodnotí, jen navrhne, zeptá se... prostě super babičkaAsi to chce stanovit si pravidla předem, než situace nastane. Návštěvy k nám jezdí jen ty, které sami pozveme a pokud chce někdo přijet, musí si zavolat a předem společně dohodneme termín, žádné oznamování, ale domlouvání A tak to funguje v klidu.

Teda jenom,když to čtu tak je mi blbě!To bych snad nepřežila!!!Vím jak je novopečená maminka ze všeho vyjukaná,unavená a potřebuje klid.Někoho na blízku,ale ne zas tak blízko!Nemůže se před návštěvou často ani upravit a uklidit.Já tě opravdu obdivuju jak si to přežila.Jestliže si rozumíte,tak to asi dělali z dobré vůle.Asi si se měla ozvat-sice by tě spočátku považovali za nevděčnou,ale pak by to svedli,třeba na laktační psychozu.Možná by ti pomohlo to ze sebe dostat a říct jim to dodatečně opatrně.Zdravím Tě-chlapeček 7m

Myslím,že je velmi sobecké se vnucovat na návštěvu v šestinedělí.A pokud se z novopečenou maminkou dohodnu,že přijdu,vypiju kafčo a zmizím.Možná jste příbuzným měli s manželem opatrně říct,aby s návštěvami počkali.Je to opravdu o tom,že si musíš najít svůj systém,s miminkem se sžít,všechno se naučit.A není to vůbec jednoduché.Prostě stojím na Tvé straně.Držím palce.