Tobiášek 5.1.2013 - diskuze

Ahojte BOLky, tak mám chvilku, kdy oba kluci spí, tak ji využiji k tomu, abych vám popsala svůj druhý porod .Termín porodu jsme měli stanovený na 2.1.2013, všichni předpokládali, že jako druhorodička budu rodit už o svátcích a proto mě také neustále bombardovali nemístnými sms víte všechny jakého typu . Jenže pořád se nic nedělo a proto mě má dr. předala do péče porodnice. V porodnici jsme byli 2.1. a 4.1. s tím, že na kontrolu máme dojet ještě 6.1. a když neporodíme tak už nás nebudou trápit a hned v pondělí nastoupíme na vyvolávačku. Toho 4.1. sem se s dr. domluvila, že tomu trošku pomůžeme. Celý den jsem mírně špinila a pobolívalo mě břicho, ale všechno v normě, manžela jsem tím ani nijak nezatěžovala a jen doufala, že se to přes víkend rozjede samo. V noci mě vzbudila silná bolest břicha, chvilku potom to přišlo znovu, tak jsem vstala a že půjdu kouknout na hodiny, jestli se to opakuje nějak pravidelně. Ale prd, seděla jsem na gauči jak pecka a nic nepřicházelo, tak sem se rozhodla, že půjdu zase spát. Vstala jsem a najednou lup a už ze mě valila voda...na jednu stranu jsem se potutelně usmívala, že na vyvolávačku nepůjdeme, ale na druhou stranu mě polil trochu studený pot, že už . Šla jsem tedy vzbudit manžela s tím, že je 23:45 a rupla mi voda, takže šup šup ať už je oblečený a že vyrazíme. Zavolali jsme ještě babičce, aby přišla pohlídat Vojtíka, ten se bobek zrovna vzbudil ve chvíli kdy jsem si obouvala boty...Bylo 00:01 když jsme vyjížděli z parkoviště směr porodnice, kontrakce jsem měla už co 5 minut...do porodnice jsme na příjmu zvonili v 00:30 s kontrakcema co 3 minuty, šla jsem se převlíknout do košilky a hnedka na monitor, přišla dr. s tím, že jsem otevřená na 3-4cm, že dostanu ATB, neb mám pozitivního streptokoka a že počkají tak 2h jak se to bude rozjíždět a že mi kdyžtak dají něco na popohnání. V 1:15 přišla PA, že si mám přejít za manželem na porodní sál, jenže se mi po cestě začla točit hlava a místo mnou plánovaného wc jsem skončila rovnou na lůžku . Najednou jsem měla nutkání na tlačení, PA ani nestihla zapnout monitor, jen mi položila na bříško sondu na snímání srdíčka a tak tomu zůstalo už po celou dobu. PA hned volala dr., která u nás byla v cukuletu a hned hlásila, že jsem na 9cm ale že ještě nemůžu tlačit, že musíme ještě počkat a mám si kontrakce pořádně prodýchávat. Když už jsem mohla tlačit, tak to najednou nešlo. Tlačila jsem jako o život, ale byla to dřina. Nakonec musela nastoupit dr. a tlačit mi na břicho, najednou přišla úleva a hlavička byla venku, pak na další zatlačení šly ramínka a najednou už jsem měla ten mazlavý uzlíček u sebe na bříšku . Byla to taková nesmírná úleva, hned poté jsem se totiž dozvěděla, že malý šel ručičkou opřenou o hlavičku a proto nešel tak lehce vytlačit. Takže v 1:37 se narodil ten náš druhý poklad s mírami 3550g a 52cm. Manžel si přestřihával šňůru a přes tekoucí slzy pomalu ani neviděl...byl tak roztomilý a úžasný .Když bych měla zhodnotit, který porod byl lepší, tak vám ani nevím. Vojtíka jsem u sebe měla od prasknutí vody za 6hodin, Tobiášek si pospíšil a byl s námi za necelé 2h, ale s tím, že to bylo náročnější v tlačení díky té jeho ručičce. Na oba porody budu vzpomínat jako na něco nezapomenutelného, originálního a velmi emotivního . Jsem ráda, že mi u nich byl manžel velkou oporou a že je se mnou sdílel, i přesto že vím, že tento druhý porod mu dal docela zabrat, protože mě viděl trpět víc, než u prvního. Za to vše mu patří velký dík A vám těhulky přeju stejně krásné porody jako jsem měla já a hlavně zdravíčko pro ty vaše prdelky