tlustá - diskuze

Ahoj Baru, moc ti fandím, abys našla odhodlání začít se sebou něco dělat. Moje známá po dětech šíleně nabrala a vyzkoušela všechno možné, aby se těch kilíček zase zbavila. Nic nezabíralo. Někdo se hold může snažit a dřít jako kůň a kila dolů nejdou, protože je problém v trávení a hospodaření s tuky. Radka naštěstí narazila na bylinkové produkty, které začla pravidelně 3krát denně užívat a výsledek je takový, že od února do srpna má dole 20kg. A pokračuje dál. Musí to jít pozvolna, ale jde to. A navíc bez jojoefektu. Vím, že při dětech na nějaké diety a cvičení není moc času-vidím to sama na sobě. Ale tyhle produkty vidím jako nejlepší řešení. A je to čistá příroda-bez chemie.

Baruško kašli na to, každý je jaký je. mě zase onehdá se ptala paní, čí to vozím miminko a když sem řekla že moje, tak se na mě podívala jak na zloděje a říká, \"vážně, ale nevypadáte na to ani věkem ani postavou, jen aby\"nebo miluju slova, a ty kojíš????? dyť nemáš žádné prsa. nikomu se člověk nezavděčí a já si toho už nevšímám.

no cvičit určitě můžeš, ale kašli na lidi.

Baro, kazde telo je jine a po porodu reaguje jinak, ale pokud jsi dospela do faze, kdy se nelibis sama sobe, tak to je moment s tim zacit neco delat. Pokud na sladke ani smazene nejsi, tak misto bileho peciva jez celozrnne a hlavne se zacni hybat. Zkus ty brisni tance, za zkousku nic nedas, nebo zacni plavat a hlavne na lidi se vykasli a jdi si za svym cilem.Ja jsem nikdy nebyla zastancem diet. Myslim si, ze clovek by mel jist vsechno, nic si odpirat, ale jist s mirou a mit pohyb. Moc ti drzim palce, aby ses uz brzy zacala citit lip. Zacni ted!

Měla ses báby zeptat, jestli náhodou není reklama na krematorium s kecafonem. Bože můj, jak dokážou být lidi hnusní.

pěkná diskuse, fakt.... musím se přidat. V den porodu jsem vážila 101,1kg. Vstupní váha do těhotenství byla 86 kg, přičemž této váhy jsem dosáhla v průběhu mé snahy o otěhotnění, kdy jsem skoro rok brala hormony. Teď mám 82kg a snažím se o další zhubnutí, protože moje cílová váha je 70kg ( měřím 170cm ). Čas na cvičení nemám, můj jediný pohyb je chůze s kočárkem. Když jsem přišla z porodnice, měla jsem 94kg a teď po 7 měsících jsem tedy 12kg dala dolů. Je to náročný a už na to sama nestačím, proto jsem vyhledala výživového poradce - víc v kategorii\"čím žijí ženy\". Mám i zkušenosti se snižováním váhy ve STOBu, ale nedoporučuju to, co jsem zhubla jsem zase brzy nabrala zpět.

Baru jak jsme tě zhlédla naživo není to tak hrozný. Já se dřív snažila sebevíc, ale váha dolů nešla. Pak jsem si přiznala že jsem jaká jsem a jiná už nebudu, přišlo těhu a jde to samo. Vzpomeň si na Jarku lítá za prckama a jak vypadáJo a jentak mimochodem, bala tady kamarádka, je 8 měsíců po porodu a měla jsem strach se zeptat jestli čeká druhý a to jsme ji viděla na jaře a připadala mi v pohodě.

Co dodat?V mnohém souhlasím s honafou, i já si myslím, že už se člověk v životě pořádně nenají...loni jsem zhubla pod lékařským dohledem 18 kilo...mohlo to být i 30, kdYbych na sebe byla přísnější.od února žiju v nepřetržitých nervácích a ačkoliv opravdu víc nejím, mám deset kilo navrch...většina nervama hubne, moje tělo se brání a tloustne.jsem smutná, znechucená, rozplizlá, hnusná, odporná, visí mi pupek, no konec...Báro, hubnutí je opravdu především v hlavě, nauč se mít se ráda a půjde to samo, v chroustání lupení to fakt není.držím palce, vím, bohužel moc dobře vím, co to je, žít v tlustým těle a dělat z toho problém....

Já jsem celý život dost aktivně sportovala, měřím 161 cm a od 15 let jsem vážila 60kg. Když si vedle mě stoupla kolegině která měla 64kg vypadala jsem vedle ní jak slon. Záleží i na stavbě těla. Před skoro 5 roky jsem stloustla na 79kg, byla jsem nemožná, usazuje se mi vše v zadku, stehnech a pažích...změnila jsem totálně jídelníček (pomohla mi MF dnes kde vycházeli měsíční jídelníčky)první měsíc jsem si musela zvykat, druhý jsem si už přispůsobovala, začla jsem 3x týdně cvičit, ale nic extra, začla jsem pít min. 3 litry voda - upravila se mi stolice - za 9 měsíců jsem byla na 62 kg. V roce 2008 jsem otěhotněla na původní váze, teda 60kg. Bylo mi dobře. Po porodu mi zůstalo 6 kg i přes skoro tříměsíční intenzivní cvičení...zas zadek a ruce. Jsem neustále nespokojená, chtěla bych být štíhlá, celý život stím bojuji, ale čím jsem starší tak se stím smiřuju...jiná nebudu.Barčo zajdi k odborníkovi, dostaneš radu, můžeš být pod kontrolou...každé kilo dole je skvělé...změří ti obsah vody, tuky a uvidíš na čem jsi. Být tebou začla bych si vařit pro sebe...já si dotědka ( těd to tedy kvůli těhu moc nedodržuji) počítám kilojauli. Ale už vím co jíst a co ne....je to otázka cviku, za čtvrt roku budeš machr a zjistíš, že můžeš jíst vlastně všechno, ale s mírou. Hlavu vzhůru, jsi krásná mamka krásného kluka

Baru,netrap sa nad tím a keď niesi so sebou spokojená tak zmeň jedalníček.Neviem jak je na tom tvoj metabolizmus,alebo zdravie.Može u teba pracovať špatne po porodu štítna žlaza.Neboj sa do roka sa to všetko zrovná.Teraz je to prirodzené,že máš kila navyše,malý začne behať a ty to zhodíš ani nevieš ako.

Baruš, já od rána přemýšlím, co ti na to napsat. No 95 kilo nebo kolik jsi to psala - to není málo. Ale není to ani o kilech jako taky o stavu mysli. Mně hodně pomohly ty břišní tance, na které jsem začala chodit. Naučili mě tam držet tělo - najednou jsem vypadala vyšší - začala jsem se cítit mnohem líp... Je asi potřeba pro sebe něco dělat. A ten tanec je pro mě ideální forma pohybu. Je to s hudbou, je to příjemné a i když se to nezdá, tak je to náročné - ale nezpotím se u toho tak jako u Zumby :)) Takže moje rada je - najdi si nějaký pohyb, který se bude líbit tobě. Vyzkoušej toho klidně víc, určitě něco pěkného najdeš. Zkus omezit to uzobávání jídla mezi jídlem. A když, tak ne pečivo. Kup si třeba ten polystyrenovej chleba nebo něco na ten způsob. Napadly mě ještě ty kukuřičné dětské křupky. Mně hodně pomohlo nejíst světlé pečivo a nahradit ho celozrnným. Každopádně měj se ráda. Jsi fajn ženská, je s tebou zábava a byla by škoda, aby ses trápila kvůli kilům navíc.

Myslim, ze jsem docela hubena, ale bricho mi proste zustalo. Nedavno se mi stal trapas, byla jsem u sestrenice, kterou vidim jednou za par mesicu a ona se ptala, na kdy cekame to treti?????No, uz mi to ani nevadi, proste mam pupek, vim to a uz to neresim