Terezka - diskuze

tak se nám ten porod opět nerozběhl sám, tak jsme měli nástup ve středu v 7:30 na vyvolání, přijeli jsme do porodnice natočili nám monitor a dostala jsem gel na dozrání čípku , to mi hned vyvolalo kontrakce po 2min ktere trvali už od 8:30...položili mě na hekárnu s tim , že je jim líto ale dnes to určitě nebude..to se mi protočili panenky, říkala jsem PA že jsme přijeli vlakem a jsme mimopražsky a co bude s přítelem,tak za chvilku přišla a říkala , že se na hekárnu sice nesmí , ale že příteli povolí aby tam se mnou byl cely den...ve 13 hod kdy byli kontrakce stale po 2 až minutě a strašně zesíli už jsem myslela že polezu po zdi, do toho neustale padal monitor , tak jsem se děsila co se děje ...začali se dohadovat jeden přes druheho , co dál..jeden že by to zrychlil a druhy zas že by to nechal pak za mnou přišli s tim že jsem astmatik jestli jim to udejchám a že by navrhovali císaře..což jsem okamžitě odmítla s tim že to zvladnu protože jsem chtěla aby tam byl přítel jelikož to je jeho první a poslední dítě, neustale do mě rvali injekce na zesílení a rychlejší rozjetí , tak jsem myslela že už puknu...divili se že se mi to stale zesiluje protože jsem se vubec neotvírala , nakonec tedy řekli at přítel na hodinu odejde a že mi dají na přípravnu a pak mi na sále píchnou vodu ..na přípravně jsem se neohřála ani pul hodiny, klystýr mi bohužel dát nešel protože jak mi malá tlačila na spodek tak jsem myslela , že budu brečet bolestí to jsme vzdali a šli na sál, tam mi hned v zapětí přišli dát epidural do toho mě chytilo tak šíleny nutkání na zvracení , že jsem litovala přítele jak tam sedí a kouká na to, epidural mi bohužel zabral jen na dvě kontrakce a byli jsme tam co před tim , tak mi přišli dát znovu další dávku, ale bohužel , na to mi bylo řečeno že to musí být asi těsně před porodem, PA do mě sáhla a byli jsme na 4cm ...když do mě sahla za chvili znovu tak už začala volat na druhou že jsme na 8cm a začali tam běhat a skládat lehátko, nebudu rozepisovat všechny detaily to bych tu byla do zítra...a šlo se na tlačení, bohužel jako astmatik jsem už poslední tlačení nezvladala udejchat poslední hodinu jsem už byla na kyslíku pořad čekali jestli jestli to zvladnu a byli připraveny že mi skočí na břicho kdybych to už nezvladala, nakonec jsem uspěšně terezku vytlačila sama bez pomoci, což mě hodně těšilo...přítel byl z toho na měko a měl slzičky v očích když si jí přinesl zabalenou , hodinu se tam s ní mazlil, mrzelo mě že jsem si jí nemohla pořadně pochovat , když mi jí dal na chvilku do ruky tak jsem měla co dělat abych jí udržela...no a tak se z nas 24.3. v 16:45 stali štastny rodiče už třetího dítka a konečně holčičky našeho štěstíčka personal na porodní sále byl naprosto skvělej PA byli užasny a pani doktorka co mě šila odvedla opravdu krasnou práci, byla jsem opravdu moc spokojená...přítel byl taky na jedničku, byla jsem moc rada , že mi byl takovou oporou a řekla bych že narozením naší terezky na vlastní oči z něj udělalo skvělýho tatku co si toho opravdu váží když viděl co ty žensky musí vytrpět, moc mu za to všechno děkuju