Tak už jsem se konečně dostala k tomu aby jsem vám v ,,kostc... - diskuze

Tak už jsem se konečně dostala k tomu aby jsem vám v ,,kostce \'\' popsala vejlet k příbuzným.Marťa nejel,byl nachlazen a po příjezdu tam jsem byla i celkem ráda.Přijeli jsme kolem dvanácté kde nás přivítali obědem,slečna dcera mě i Marka celkem ignorovala a po cestě schroupla dvě tatranky a na benzince čokoládu-klasika.Mezitím kdy se chystal oběd byl čas marečkova spaní a já jsem ho šla uspávat.Jak byl rozbrnaný z té cesty tak ne a ne zabrat.Mezitím se všichni v klidu usadili k obědu a s chutí jedli.To by mě nevadilo,nemusí semnou držet basu,ale Marek mohl.Jenže u nich jsem pochopila že pán tvorstva-MUŽ má ve všem přednost.Pak se spaní konečně zadařilo a já se mohla jít najíst.mezitím dcerka dělala své drahoty s jídlem-bodejď by měla chuť že jo.Bylo kuře na paprice s knedlíkem-nepapkala.Po obedě přišla s hysterickým pláčem,ale fakt s hysterákem že jí je špatně.Mezitím stihla ještě čokapik.Tak jí jen říkám-víš to musíš sníst také normální jídlo a potom bonbˇony,tak běž na záchod a zkus zvracet.A všichni sedí jak pařezyTak jsem se zvedla že raději půjdu a najednou slyším no jak kdyby jsem to neříkala.Aneta měla svůj pokoj nahoře mají obrovský dům a my jsme měli pokoj s manželskou postelí dole s Markem a s takovým kumbálem jako pracovna kde bylo lůžko.Všude kosa jak v Rusku.Hysterická A.šla do naší postele zachumlala se k tatínkovi ten k ní a spinkalo se.Stejně tak i příbuzní zazli do pelechů.já jsem vzala malýho a přesunula se do toho kumbálu kde jsme strávili čas od půl druhé do pěti,když se princezna vyspinkala do sytosti a utíkala do kuchyně dát si Tofife.A bylo po hysterii i bolesti.Pak se Marek sbalil i s ní a se strýcem,vzali M.do kočáru a šli na místní pouť.tam se slečna dorazila ještě popcornem.Já mezitím s tetkou-budiž.Pak přišli,uložit v té ledárně malého,nakrmit atd.Marek opět v prdeli-že už musím být sprostá,bavil se se strejdou.lochtal mladou na šlapkách-ohromná legrace.Tam jsem už vypěnila a zeptala se ho jestli si uvědomuje že jsme tam také spolu.Pak se šlo chrnět a ráno to stejné v bleděmodrém.Cesta zpět v tichosti,mě už bylo blbě,malej nevrlej jak n něj také něco lezlo.Po cestě jsme museli zastavit abych přebalila malého a tím pádem produti Anetu aby si vlezla na chvíli dopředu aby jsme mohla malého položit.Tak se ještě schválně 5 minut protahovala a Marek na ni zjihle hleděl,ježíš jaá tak zuřila tiše.Finále bylo,že mladá u výstupu neřekla ani ahoj.Podotýkám že přes to všechno jsem na ni NIKDY nezvýšila hlas,neodsekla nic nevyčetla.Jen jsem mlčela,protože jí nehodlám lézt do zadku,mluvit umí sama.A na to jak jsem se snažila ty roky,dělat jí narozeniny,vánoce pořádudržovat konverzaci si myslím že pozdrav by byl na místě.Takže jsem Markovidoma řekla že pokud mě jeho dcera nemusí zdravit,že tím pádem končím tady s tímvším.A on že se jí pry nediví.tak jsem mu na to odpověděla že v tom případě nevím jak by se měl k němu covat náš Marťa,ale že je slušně vychovaný narozdíl od jeho dětí.Do toho se malej roznemocněl tak jsme fičeli na pohotovost.Řekla jsem aŤ mi s ním teď pomůže,že mu nebudu dělat problémy když je nebude dělat on mě.Momentálně to máme nedořešené,já mám s ním fakt problém za to jeho chování,ty jeho děcka už nemůžu ani cítít a ni jeho rodinu.Prostě je to začátek konce.Ale přijde mě že on vůbec nebere v potaz že chci konec.Chová se jakoby nic.Já to teďteda neřeším ale stejně na to dojde.Takže tak......