:-( - diskuze

Tak se dnešním dnem rozplynuli veškeré mé sny a plány. Včera večer se semnou přítel rozešelJsem úplně na dně. Moc sem nepřispívám, ale nezlobte se je mi tak smutno, tak jsem se rozhodla, že Vám napíši. Už jsme se snažili o miminko, rok a osm měsíců spolu bydleli, koupili si pozemek, chtěli stavět domeček a příští léto se vzít a teď? Teď jsem úplně zoufalá a přemýšlím jak dál. Vůbec nic jsem netušila a ani nečekala. Po dovče v červnu jsme spolu trochu mluvili, jen se mi svěřil, že si není jistý, že je o té svatbě 100% přesvědčený, ale , že semnou moc chce být, že nám je spolu moc pěkně. A včera? Přijelijsme od mých rodičů, kde bylo, alespoň mně se zdálo, všev pohodě. A cestou domů jsme spolu začali něják mluvit, a dostali se asi po 3 hodinách až k tomu, že si není jistý naší budoucností, že jsem pro něj mladá, že se chce oženit a mít dítě a že ani pořádně nevydělávám a neumím šetřit....pak jsem se zeptala jestli je v tom jiná, stále opakoval, že ne, že si prostě není jistý, jestli semnou chce zůstat a že o tom již delší dobu přemýšlí. Pak jsem ještě uhodila a vylezlo z něj, že nikoho nemá, ale že si občas napíše s kolegyní z práce a že na ní občas myslí a v práci se baví, ale holky ona se za dva týdny vdává. Prý to není kvůli ní, ale já si zpětně vybavuji, že před tou dovčou v červnu měl oslavu 30. narozenin a slavili to ještě s jednou kolegyní i stouhle a od té doby si prý povídají a že se mu líbí a musí na ní myslet. Já si holky myslím, že je to kvůli ní, že si ten rozchod osparvedlňuje! Ráno jsem měla vstávat ve 4:30, spala jsem jen 2 hodiny. On mě uklidňoval, hladil, ráno mě probudil abych nezaspala, říká, že je mu to moc líto a že třeba bude litovat, ale, že to takhle cítí. Vůbec nevím co dělat, pak jsem mu volala, jestli si to ještě nerozmyslí, prý o tom popřemýšlí, ale spíš ne. Já nevím co mám dělat! Je mi hrozně smutno, celý den jsem nic nejedla, mám z toho průjem, celá se klepu. Mě se úplně zbořil celý svět. Už mám vše zbalené, přišla mi pomoci má nejlepší kamarádka, ale budu se stěhovat až ve čtvrtek, tak snad to zvládnu, stěhuji se k rodičům, ty se mi snaží moc pomoci, ale jsou z toho také špatní, protože on je opravdu člověk, se kterým jsem chtěla žít, takhle bych si představovala svého manžela. Mám strach co bude dál, máme společné známé, pořád jsme byli spolu, víkendy, všední odpoledne, plavání, cvičení..no prostě vše spolu, co si těď sama počnu? Kamarádky mají své rodiny a svých starostí dost. Vím, že to chce čas, ale ono to nejde, já bez něj být nechci, on je opravdu skvělej a moc hodnej, byla jsem s ním tak šťastná..Jejda, já se rozepsala, tak se nezlobte, že jsem Vás tak zahltila svým trápením, ale už teď musím říct, že se mi trochu ulevilo, když jsem to ze sebe vypsala. Děkuji. I nadále sem za Vámi budu chodit, moc se mi tu mezi Vámi líbí a již skoro Rok a půl s Vámi prožívám Vaše starosti i radosti, vždy se nemůžu dočkat co se na Bolu děje, mámm Vás tu moc ráda. Hezký večer Nikola