Tak já se snad ani nevdám...;o/ - diskuze

Zasnoubili jsme se z hecu nad pivem v hospodě.Pak to bylo i oficiální.Ale ne tak,jak by to mělo být.Jen jsme se jakoby \"domluvili\".Mě to zase až nějak extra neva,já si na nějaký ty cukrbliky nepotrpím.Jenže co to začalo motat kolem Kubíka,ať už nenarozenýho nebo na světě,tak se o svatbě přestalo mluvit.Sestřenice se teď v srpnu bude vdávat,tak jsem se ho ptala,jak to bude s náma.Začal se vykrucovat.Že to přece není nutný,že nejsou peníze a letos to určitě nestihneme.Tak jsem mu řekla,že se z toho snaží vykroutit a nevím proč.Tak on zase,že se nevykrucuje,jen se to teď nehodí.Tak mám v hlavě brouka.Jeden fakt je,že je pořád v práci a myslím,že je rád,že se dostane do postele,než aby přemýšlel na svatbou.A myslím,že toho teď bylo dost na nás oba.Jenže já jsme ženská a myslím,že víte co se mi tak asi honí hlavou že?Nechci ho jako do ničeho nutit,jenže mě už se nějak přestává líbit svoboda.Připadá mi to jako poloviční vztah.Jsem strašně staromódní,ale cítím to tak.Nebo mě nechce za ženu?Když se ho na to zeptám,řekne samozřejmě,že jo.Jenže mě to příjde,jen jako milosrdná lež.Je nějakej trik,jak ho,řekněme nasměrovat,aby z toho nebyl takovej \"nemocnej\"?Asi ne,viďte?!