Tak i já si musím postěžovat.. Moje tchýně je vcelku v pohod... - diskuze

já nevím,nechci se tě dotknout,ale nechápu jak tě tohle může vytočit. možná jsme divná já,ale já nikdy nečekala,že nám někdo bude dávat peníze nebo přispívat. miminko chceme my a tak si taky vše koupíme.jasně u dvojčat jsou to větší výdaje,ale u toho jendoho s emi nezdálo,že by to byxla až taková investice,kočár se dá sehnat za 6000,- a postýlka za 2000,-.

Moje mamka je samoživitelka a stále sama. Koupila nám kočár, neprojd ekolem dětských oblečků neb ohraček aby jí něco neuvízlo pod prstíky a i ráda pohlídá. Tchýně s tchánem jsou finančně za vodou. A dostali sjme od nich dvě hnusné košilky po martinovi, a nafukovací chobotničku...strašně potřebné věci. Ted nám donesli plíny a mě potěšili, že nám je koupili, říkala jsem si že je to od nich hezké a oni řekli že nám na ně 50kč přispějí a natáhli ruku, že chtějí zbytek. Uplně te chápu. Nejde o to, že by jste je chtěli sedřít z kůže, ale prostě ten pocit ž epro svoje vnouče něco dělaj. Jo a tchýně prohlásila, že někdy pohlídá, ale maximálně hodinu a jen výjmečně...

Věřím že to naštve, ale není jejich povinost se starat. Zamrzí to hodně kor když na druhou stranu se staraají o ostatní vnoučata. Moji rodiče dřív pomáhali hodně sestře, po tom co jsme ale otěhotněla rozdělili pomoc mezi nás obě a to trvá nadále. Když můžou tak pomůžou, hlavně teda jídlem a hlídáním Ondry a to je pro mě nejlepší. Ondrovi prarodiče s otcovi strany se nikdy pořádně nestarali, Ondru jsem jim musela vozit aby ho viděli o dárkách nemluvě, i když jsem jim navrhovala dárky, radši dali peníze ať je koupím sama. Teď už rok se nezajímají vcelku vůbec a Ondru videli za celou dobu jen krát. I přestože v těhu měla plno řečí jak se budou o Ondru starat. Třeba jí odměkčí děti, až se narodí.

Ježiš, co já bych dala za to, kdyby na nás skorotchánovci aspoň trochu kašlali. Ne, vážně, já mám opačný problém, přítelovi rodiče by se pro svoje děti (mě mezi ně bohužel taky už počítají) rozkrájeli. Kočárek sice neplatí, ale dali nám peníze na přebalovací pult a dávají mi peníze na pleny, když jsou někde v akci. Moje mamka nám toho taky dost kupuje, navíc její skoromanžel mi teď dal 3000, abych si koupila něco pro malýho. Takže aby nastejno kupovala moje máma a skorotchánovci. Kočárek platí můj otec (po osmi letech si asi uvědomil, že na mě víceméně kašlal, tak mi to chce vynahradit-nemám mu to za zlé, má už jinou rodinu). Jinak souhlasím s Lenule76, není to jejich povinnost, vím, že to naštve, já bych taky byla nasraná, ale neuděláš s tím nic. Manžela to taky určitě mrzí, co? Navíc, když jsou to jeho rodiče. Buď ráda, že máš zastání ve své rodině, někdo nemá ani to.

Přesně mam to samy akorat nečekam dvojčata mojemu manželovi řekla že si to udělal on at se stara a sve dceři da prvni posledni a nam nic tak jsem udělala radikalni řez už k ni nejezdim a mam klid a jestli bude chtit vnouče vidět at přijede ja se vtirat nebudu taky jsem od začatku na rizikovem a taky těch peněz neni na zbyt.

Přesně mam to samy akorat nečekam dvojčata mojemu manželovi řekla že si to udělal on at se stara a sve dceři da prvni posledni a nam nic tak jsem udělala radikalni řez už k ni nejezdim a mam klid a jestli bude chtit vnouče vidět at přijede ja se vtirat nebudu taky jsem od začatku na rizikovem a taky těch peněz neni na zbyt.

Přesně mam to samy akorat nečekam dvojčata mojemu manželovi řekla že si to udělal on at se stara a sve dceři da prvni posledni a nam nic tak jsem udělala radikalni řez už k ni nejezdim a mam klid a jestli bude chtit vnouče vidět at přijede ja se vtirat nebudu taky jsem od začatku na rizikovem a taky těch peněz neni na zbyt.

Ahojky,chápu, že Tě reakce tchýně vytočila. Vím jaké je to náročné pořídit výbavičku na dvojčátka. Nic méně .... není povinností babiček a dědečku přispívat na věci týkajících se jejich vnoučat. A já se k tomu takto stavím, pokud něco kluci potřebovali, slušně jsem se zeptala zda přispějí a kolik a pokud ne, že to budeme respektovat a není to jejich povinnost. Moji rodiče jsou v pohodě a druhá babička má kluky také ráda, ale myslí si, že penězma se vše dá nahradit. Je někdy lepší se opradu nespolíhat na nic. Já osobně jsem byla v počátku ráda za pomoc, ale ne v hlídání, to jsem se o kluky starala sama a pomáhal manžel, ale jako pomoc jsem uvítala uvařit a např. vyvenčit pejsky .... to mi hodně pomohlo. Chápu také, že není zrovna příjemné, když vidíš, že pomáhají druhým např. sourozencům a vám odmítají. V tom si myslím, že by to mělo být rovnocené. Ale jak jsem psala, nikoho nemůžeme nutit.A rozumím Ti, že e Ti blbé přijmout příspěvěk od babička, která se snaží poctibě našetřit a podarovat všechny stejně. Ale věř, že kdyby to nechtěla udělat tak to neudělá. Moji rodiče dali na kočárek 16.000,- Kč a tchýně 10.000,- Kč. Snažili se nám pomoci s těmi většími věcmi, s tím ostatním jsme si museli poradit sami. A zvládli jsme to. Nový kočárek bych už nekupovala, šla bych do ojetého a sporťák bych pak koupila nový. Mrkni na MMB i na www.dvojcata.cz do sekce inzerce, dá se sehnat dost věcí hezkých za dobré ceny. Hlavně se opatruj a nenervuj se. Nemá to smysl, ať se Ti narodí zdravá miminka.

To mě mrzí.Asi to nepovažuje za nutné ani slušné

Tak u nás to mám takhle s otcem. Říká, že nemá peníze, klukům nekoupí ani to ovoce. Když jel Ondra do lázní tak říkal, že mu pošle nějaký peníze na útratu a nic. Přitom bráchovi půjčoval nemalou částku a ještě za něj platí velkou půjčku a vůbec to z něj nevymáhá, brácha je bezdětný a bydlí v bytě s přítelkyní, nemusí platit nájem a ani hypotéku. Pak s ním bydlí nevlastní brácha a ten se jen válí a nechá se živit, taky bezdětný. Zato současná tchýně z tchánem pomůžou. Peníze dětskám dávají i mimo narozeniny a svátky. Ondra od nich dostal do lázní a za vysvědčení, Petřík na spoření a na potřebný věci, že prý mám koupit Petříkovi co je potřeba. Moje matka ta občas Petříkovi něco koupí a Ondra ten dostane nějakou tu korunu. Mího otce taky nezajímá jak vyžijeme, Petr šel s platem loni hodně dolů a já mám rodičák k tomu hypotéku, úvěr ze stavebka a nějaký pojistky a od září nově více jak 1000 kč položka za cestu do školy. No a můj otec vidí jen sebe, svoje dluhy. Přitom s přítelkyní mají víc jak my. Taky mi to příjde líto, že bráchovi takhle pomáhá, tahá ho z průserů druhýho živý a já s jeho jedinýma 2 vnukama nic. Naopak je schopný si přijít od nás ještě půjčit.

Jo, je to těžké s těma tchýněma. Já ji mám taky jakž takž v pohodě, ale s klukama mě nepomůže, má pravdu v tom, když říká, že jsou to moje děti, tak se mám starat, jen kdyby pohlídala třeba hoďku, dvě, když potřebuju s jedním nebo druhým k doktorovi, to ne, musím je tahat oba... A ten doktor, to je dá se říct jedna z nejdůležitějších věcí... Víc bych po ní ani nechtěla.A víš, jak je strašné držet se a nic neříct, když mě vykládá, jak hlídá kluky švagrové, mimochodem 8 a 10 let, to se už pohlídají sami ty blbé dvě hoďky, co se švagrová se švagrem střídají na směnách. Jak se s něma učí, jak s něma chodí na koupaliště... A jak nemá čas k nám jezdit...No a peníze... Dárky nám dává, i peníze půjčí, ale to se jí musí do koruny vrátit... Kdysi naši Karolínu zvala tady do ZOO, jak jí to vstupné zaplatí ale tak nějak se to sešlo a šli jsme i já s manželem a vstupné jsme Karolíně platili my, že ona nemá peníze, ale za to ho zaplatila té švagrové a jejím dětem...Je to blbých 40,-, ale jde o princip. A taky máme ještě prababičku, ta je o skoro 30 let starší jak tchyně, do práce teda už nechodí, ale tady jsou nářky o věku, tchyně v 62 letech je stará a nic nemůže dělat, ale ta prababička v 89 letech bydlí sama, sama se o sebe postará a vždycky měla doma uklizené, když tam jdem má napečené...A zase... Moji rodiče na nás kašlou, takže si ani nemůžu pořádně na tu tchyni stěžovat a můžu být ráda za to, že je taková jaká je.