Ahojky holky, tak mám takové dilema.Mám ted v září nastoupit na dálkové studium podnikatelské administrativy a jsem z toho nějak nesvá.Mám tři děti, nejstarší je na intru a péče o budoucího třetáka a devítiměsíční dračici je zcela na mě, neb máme už pár měsíců pouze víkendové manželství, protože manžel musí být celý pracovní týden na Moravě, takže vlastně celá domácnost, včetně denního dojíždění s klukem do školy do 20 km vzdáleného města je na mě.někdy už mi to všechno lezlo na nervy, to každodenní buzení malého miminka, které by tak spalo ale nemohlo, protože jsme museli s Jiříkem do školy a to jsem nejezdila v zimě, to mě čeká letos a to už jsem z toho na budku ted.A ještě ta moje škola.ale po 12 letech jsem byla propuštěna z práce, takže vrátit se nemám kam, je mi 37, takže až budu hledat práci tak se o mě zaměstn. porvou, čtyřicetiletá s tříletým dítětem, to je fakt terno.no a jsem generace, která pc ve škole ńeměla a z jazyků max.ruštinu, kterou už jsem taky zapomněla.Takže mě to nutí se na budoucnost připravit.má to být jeden den v týdnu, odpoledne do večera, s hlídáním by se máma obětovala, to zas není takový problém.Ale mám strach, že už to prostě nezvládnu, že mi to nebude myslet a že nevím KDY se teda mám vlastně učit a jsem už líná a ...prostě milion výmluv, a deprese že se malá minulý týden rozhodla že se prostě s kojením končí a netušila jsem, že mě to tak sebere a už ted je tu bordel co všude vleze a hrabe a jak to zvládnu když budou děti marodit, ale zas na druhou stranu potřeba komunikace s normálními lidmi, vždyt přes týden fakt mluvím jen s těma dětma, takže prostě NEVÍM!nevím, nevím jestli to zvládnu , školné je vysoké a mozkové bunky už mi asi žádné nezbyly.Tak prosím, jestli jste tu některá, která jste na tom byla podobně, napište jak jste to zvládla, pořád váhám, ale zas ztratit rok kvůli třeba nesmyslným obavám se mi taky nechce, no to je teda dilema....SOS.Tak všem které tu mojí slátaninu přečetly až sem děkuju a jestli některá poradíte, podpoříte, odradíte.....dík