Ahojky,sem ráda že sem se sem po delší době opět dostala.A co jiného můžu napsat,než že mám opět spoustu nových zážitků....V pátek jsem sem vkládala příspěvek ohledně mě a \"přítele\".Ten den to mělo samé gradování...Nejen rozmluva s ním stála za to když sem na něj udeřila co to má
znamenat.Ale vlastně to ve finále vypadalo že já sem přece blbec protože on \"jen\" zkoušel flirtovat aby si dokázal že ještě za něco stojí a že by s ním ženský \"šly\".No prostě hnus,co k tomu
dodat.Ten večer sem ovšem měla břicho jak šutr několik
hodit.Navíc sem začala být nervozní jelikož sem malou celý den necí
tila.Sbalila sem si nejnutnější věci a pro jistotu sem vyrazila směr nemocnice(naštěstí mě tam \"přítel\" aspoň dovezl a počkal na mě)...Než sem se doma rozdejchala z pláče atd tak sme do nemocnice přijeli až kolem 10 več
er.Popravdě sem si připadala jako blbec jelikož mě napojili na pásy a já poprvé za celý den Agátku začla cítit!Byla sem nadšená a na druhou stranu sem si připadala opravdu jak vyplašená
matka.Pronesla sem i větu že už si ze mě dělá srandu i to dítě načež se doktor smál...(ale jak se říká radši 10 planých poplachů než přijít pozdě).Takže vše nasvědčovalo tomu že zas odkráčím domů, ale...Doktor mě prohlídl a zjistil že se mi naprosto zkrátil čípek a že mám častý kontrakce takže to opět vypadalo na předčasný
porod.Takže si mě opět nechali v nemocnici!!!Nasadili mi okamžitě kapačku a nechali mě vyspat.Ráno za mnou přiběhl doktor s tím,že mluvil s děckýma pediatrama, a že je Agátka ještě moc malá a tak si netroufnou abych rodila v Jihlavě.Takže mě opět transportovali do Prahy-Podolí.Přišlo mi to jak blbej sen!!Tentokrát nás převáželi sanitkou kvůli špatnému počasí, ale opravdu to stálo za to jelikož ty drncáky na silnici nebyly zrovna dvakrát příjemný.Takže sem opět ztrávila týden v Podolí,kde mi dávali opět kapačky a léky.A jak jinak než že se vše opět uklidnilo a tak mě dnes propustili do domácí péč
e.Byla sem ráda,že vím že by o Agátku bylo postaráno což bylo jediný co mě uklidňovalo.Díky tomu že sem nebyla na pokoji sama sem přišla i na lepší myšlenky a nemyslela jen na neduhy v poslední době což mi dost
pomohlo.Mohla sem tam přemýšlet i o dosti věcech jako co se týká mě a \"přítele\", bydlení budoucnosti atd...Teď už budu jen doufat že Agátka bude zdravá a že si ještě chvilku u mě pobude. A zbytek věci?? Něčemu nechávám volný průběh a mezi tím si zařizuju věci po svým. Zjistila sem,že opravdu některý věci nemaj cenu a zbytečně bych se tráoila,což bych odnesla nejen já ale hlavně teď i ta malá....Doufám že po tomto adrinalinovým měsíci se zase vše nachvilku sklidní a budu si jen užívat posledních dní těhotenství bez řešení různejch problémů.