Sousedi - diskuze

tak to asi bohužel chodí. moje matka si pořídila 3 děti..a je fakt labilní, hysterická(možná taky hodně zklamaná a zlomená) ženská. u nás se ječelo ve dne v noci - kvůli blbinám. plus se samozřejmě brutálně hádala se svým chlapem. u nás doma se snad jinak než se řvem nemluvilo. a dost se divím, že na ni nikdo nikdy nezavolal sociálku nebo policajty (za rušení nočního klidu)..proto jsem na takovýto chování dost alegrická a doufám, že takovýto sousedy nikdy mít nebudu.joo, a jinak, docela jsem se v pátek velice vyděsila, když jsem po danielovi ječela, protože on se teď 5 dní v kuse furt jen vzteká...moc to nezvládám..no a doufám, že to nedotáhnu na svou matku

jejda, kdyby jste byli naši sousedi, tak byste si během dopoledne vyslechli árii jak hromAle na mou obhajobu je Kubíkovi 10 roků a mám pocit, že už na něj leze nějaká předpuberta, protože to jinak není možný

Já se taky přiznávám ke křiku, někdy málo a někdy víc než 3x za den. Záleží na děckách. Sprostá nejsem, ale křičet umím pěkně. S mužem se nehádáme. Když ne já tak křičí děcka na střídačku, prakticky celodenní mela.

Po děckách řvu, někdy mě bare takový amohk, až se stydím, ale nejsem na ně sprostá.Po Davidovi neřvu, stačí jiný tón hlasu a on ví, že je zle.

Ještě jsem si tak vzpoměla. Pod námi tedy v prvním patře bydlí sousedi, kteří mají děti 3 roky a 5 let. Tam je taky slyšet občas křik , ale je to jiný. Soused na ně jednou nebo 2x zařve a je klid a u těch dole je to řvaní na dlouho.

Tak to já už bych musela být, Leni, na léčení několikrát :-). Ale obávám se, že by to nepomohlo.Když se stane 5 věcí najednou při odchodu do kroužků, šestou je shnilý sportovní batoh od shnilého banánu - ač řešíme neustále, a tou sedmou i přes upozornění vysypání písku do právě vytřené chodby - který svatý myslíte, že by to bez zvýšení hlasu vydržel?

Juuu, jenom 3x denne? To mi skoro prijde malo. Vzdyt i ja nekdy na temer svatou Marusku kricim. A s Pepou se taky nekdy docela vyzivne hadame, vetsinou kvuli blbinam.Ono je asi kriceni a kriceni. Neco jineho je, kdyz kricim POZOR TROUBA a neco jineho je, pokud krici TY HAJLZE, PADEJ OD TE TROUBY.

tak to se ani nedivím, když má děti tak blízko od sebe, že se z nich může zbláznit třeba ji chybí kamarádka v baráku já bych ji hned neodsuzovala... ale je fakt, že kdyby tam tak křičeli všichni, tak se zblázníte

Jsem si vybavila sebe jak peskuju když se někam vypravujeme. To by jsi z nás taky měla radost....

Jéé, já na Toma taky řvu a to neslyší. Občas je to nutné a lepší, než pak to dítě uhodit a ublížit mu. Kdybych Toma někdy praštila v tom momentě, kdy mám vztek, tak ho asi zabím. Ale je teda pravda, že se s manželem nehádáme a neječím pořád. Snažíme se být ohleduplní, protože Maty dole pod námi má úplně jiný spací režim, tak abychom ho nebudili a sousedka od vedle je starší paní, takže se snažíme být dobrými sousedy, ale občas to prostě nejde no.

To je jak u nás - a řvu po nich taky. A zeptám se - co jiného mám dělat? Kuba lítá, jak pominutej, tak co chvíli řvu \"POZOR\", aby nestrčil do Haničky a neublížil jí. Nebo se rozhodne, že se s ní bude mazlit, jí se to nelíbí, tak řve a já zas řvu na Kubu, ať jí nechá a tne zase začne řvát, protože se mu nelíbí, že to dělat nemůže ... a takových situací je během dne spousta - určitě víc než 3 :)). Nemusela bych na ne řvát, mohla bych je rovnou tlouct - a to by bylo lepší? Jé jak já tohle souzení nesnáším. Ono je tak lehký říct, že bys nikdy na dítě hned neřvala, když napoprvé neposlechne, ale když je to situace, kterou řešíš už několik měsíců denně, tak je velmi snadné vylítnout hned. A určitě to, že po svých dětech řvu, neznamená, že je nemám ráda - jen je prostě musím nějak usměrnit. A troufám si tvrdit, že zatím ještě nejsem ani zralá na to léčení.

asi si na dětech léčí svoje komplexy

Taky to nemám ráda.Asi to nějak nezvláda anebo je hysterka a je ráda,že jí všichni slyší.