sourozenecké konstalace - diskuze

nevimjestli ta minuta dle porodu a tyden dle poceti je az takovy rozdil,ale uz se tesime az s tim na ne vyrukujeme..jsi starsi,mas mit rozum

Jé, jak já nesnášela větu:\"Jsi starší, tak máš mít rozum ty.\" Mám o pět let mladšího bráchu, o deset let mladší ségru. Já nemohla na večerní představení do kina ještě v 17, ségra si chodila už ve čtrnácti. Brácha taky tak. Velké rozdíly vidím jen v tom, že já jsem byla mnohem víc hlídána, i úkoly se mnou mamka dělala ještě snad v páté třídě a žákovskou mi kontrolovali každý den. A co další dítě, tím menší pozornost v této oblasti, takže sourozenci měli mnohem větší \"klídek\". Ale nějaké velké rozdíly mezi námi naši nikdy nedělali. Faktem prostě je, že ségra byla benjamínek a leccos ji prošlo, ale momentálně si určitě všichni stojíme stejně, rodiče nás mají všechny stejně rádi a jsme v pohodě. Na mě to žádnou újmu nezanechalo. No a u našich dětí už si teď všímám, že u Míši jsem byla taky starostlivější,když se poprvé sám vyšplahal na sedačku, tak jsem se celá orosila, tuhle jsem vešla do obýváku, Juli na sedačce přímo běhala tam a zpátky a já ji jen s klidem sundala dolů a ještě mi to přišlo směšné. Ostatní se uvidí dál.

bohuzel ano ja jako nestarsi jsem strasne ambiciozni, na sebe narocna, az perfekcionista. Kolikrat mi to az kazilo zivot, s detmi se to nastesti trosku uklidnilo, hodne na sobe pracuju.Toz jsem si rekla, ze na Marusku zadne naroky mit nebudu. ze je mi to jedno, hlavne at je stastna. Jenze uz ted vidim, ze ona je uplne stejna, jak ja. Jak je nervozni, kdyz ji neco nejde. Ale kus prace jsem asi udelala, neni to u ni tak prepjate, jak to bylo u me, nasi moc nechvalili, nebyla chvalici doba. Ja se snazim, abych ji milovala, i kdyz neni nejlepsi. Uvidim, co udela skola.Andula jako mladsi si roste jak drivi v lese, spokojene zaclenena do uz bezici rodiny, ta si dela, co chce.

Já mám bráchu o rok a pul staršího. Když jsme byly děti tak jsem rozdíl nepociťovala. V dospívání to bylo ale jiné. Né že by vék hrál roli, ale spíš pohlaví.Za jeho průšvihy jsem většinou byla trestána ze strany otce já, protože on zastával názor, že jsem holka a ta si poradí a v případě nelibosti chlapa napraví jeho nedostatky...taky to tak dopadlo, v 18ti jsem byla z domu.Brácha u našich zevloval do 25let a vlastně zevluje do těd pár metrů od našich. Ze strany matky je to chudáček a stále slyším co bude dělat až bude starý?jak si poradí?On využívá dobroty mámy.V podstatě výchovu máme stejnou, ale jsme ve všem totálně jiný. Geny udélaly své.U našich dětí nedělám rozdíly, tedy snažím se o to. Doufám, že oni to jednou taky tak budou cítit.

Nečtu ostatní aby mě to neovlivnilo:) Já jsem starší, hodně mě to ovlivnilo, ač naši tvrdí že máme stejnou výchovu, není to pravda. Sestra o 7 let mladší, vždy si mohla dělat co chtěla, trestána byla také vždycky míň. I teď má s mamkou lepší vztah protože spolu nešly do tolika střetů. Řeknu narovinu a je to pravda, že mamka má sestru raději. A to přiznala i sestra, jen mamka to nikdy nahlas neřekla. Tvrdila jsem proto že děti chci mít od sebe co nejmíň to půjde, tedy cca 2 roky. A že nikdy nebudu brát Barušku jako někoho kdo už je ten starší a teda nepotřebuje pomazlit , nepotřebuje povzbudit, nepotřebuje mojí lásku a bude Ondráškovi šlapat cestičku. Takhle se upřímně cítím já jako ta starší. Takže odmalička co je Ondrášek na světě si dávám velký pozor abych nikdy neřekla NE na \"maminko ke mě tuli a pusinku\", aby nikdo z rodiny nedělal rozdíly. Tím ovšem neříkám že mi to vydrží věčně, jen se o to opravdu ze všech sil snažím

já nevím, upřímně si můžu myslet, že brácha, který je starší to měl ve spoustě věcí jednodušších a tak, ale on by si třeba myslel přesný opak. :-) Doma si myslím, že jsme měli podmínky ttak nějak stejné, ale rozdíl jsem viděla hodně u babiček, tam byl brácha protěžovaný. Já se snažím děti brát stejně, ale upřímně říkám, že to vždycky nejde. Každý je prostě jiný.

Byly jsem dvě ségry. Já jsem starší, přesto moje mladší sestra má vyšší vzdělání, lepší práci, je usedlejší už od mládí. Měla dřív děti, dřív se vdala, vždycky vypadala o dost starší. Já byla spíš takový rebel. A rozhodně má mnohem víc zodpovědnosti než já- myslím celkovým přístupem k životu.

já na to vždycky nevěřila, přišlo mi to ujetý.ale s vlastním dítětem a přemýšlení o něm, ostatních dětech a rodičích, zamyšlením nad sebou samou..prostě to sedí! samozřejmě aplikováno na konkrétní osobnosti v konkrétních rodinách.já jsem nejstarší a asi to tak nějak bylo..nikdy jsem teda nedostávala nový věci, který by pak sestry dědily (už já dědila), a rozhodně nejsem cílevědomá, ale jinak prostě plus mínus opravdu nejstarší sourozenec. na nejmladší ségru to sedí šíleně, ale ona zas byla nezodpovědná a benjamínkovská už v kolíbce, asi se tak měla narodit

já jsem prostřední, brácha o rok starší, pak až za 14let druhý brácha - ale u nás byl spíše prvorozený mazánek, já musela být samostatná a všechno si vybojovat.. zajímavé ovšem je, že on to vidí naopak (on za všechno mohl a mi všechno dovolili )pokud bych se znova narodila, chtěla bych být asi nejstarší u svých dětí se k tomu snažím přihlížet, jak už jsem psala jinde - elišku moc necepíruju a snažím se neočekávat pořád, že bude dokonalá a nejlepší, verunku zase zahrnujem láskou, aby nebyla opmíjená a ne beatku budem dávat pozor, ať ji neprotěžujem před staršíma holkama mám takový cíl - ať jsou jednou holky rády, že vyrůstaly v naší rodině a nepředhazujou si, že jsme některou měli radši a jsou všechny samostatné, spokojené a vyrovnané

No já jsem nejstarší,pak mám ještě sestru o 5 let mladší a pak mám nejmladší sestru a té je 16 letA myslím,že tak jak jsi to napsala to je asi i u nás jako mezi mými sestrami,akorát s tím,že ta prostřední má prozatím nejvyšší vzdělání.Kdybych si měla vybrat tak bych asi neměnila,protože jsem se jako nejstarší naučila hodně odpovědnosti,starání se o ty dvě mladší,protože jsem musela,když mamka začla chodit do práce.U kluků neovlivňuji nic.

Kdysi jsem videla dokument o tom, jak se sourozenci chovaji resp jaky je rozdil mezi mladsim a starsim.Bylo to docela zajimave a ve zkratce ukazovali, proc starsi deti jsou spis usedlejsi \"zodpovednejsi\" a mladsi spis rebelove, kteri se neboji. Samozrejme slo o sourozence, kteri meli stejnou vychovu, stejne podminky. V podstate slo o prirozeny vyvoj v situaci, kdy po tom starsim se chtelo, aby bylo chapavejsi a ohleduplnejsi atd atd

Když se nad tím zamyslím,tak jo.I u mojich děti. Neovlivňuji nic.

Ségra tvrdí, že já jsem to měla lehčí, když jsem starší, ale jakmile se něco stalo, mohla jsem za to já. Myslím, že jsme to měli nastejno, obě těžké, nic zadarmo, všechno jsme si musely odpracovat nebo zasloužit.

Já jsem nejmladší ze třech, dva synové a pak dcera, samozřejmě rozmazlená , ale myslím, že jen normálně. Bráši si to se mnou kdyžtak vyřídili. Myslím, že na tom, jaké to má člověk v životě jednoduché či složité, pořadí narození nezáleží. Já měla díky bráchům hodně známých, pořád u nás doma někdo byl, to bylo supr. Taky jsem se mohla naučit hodně věcí díky nim. Svůj život si ale stejně dělá člověk sám, má pak vlastní rodinu, vlastní zodpovědnost.