Šití - diskuze

u nás:co nešlo zašít ručně,to putovalo k maminám,po pár letech a mnoha montérek mě to trochu přišlo trapné,že jsem na někom závislá,jsem si naporučila stroj.Manžel druhý den sedl do auta a koupil ho.Hned ho vytáhl,že ho zkusí,do hodiny si vše pozašíval.V tu dobu jsem měla týdenní mimčo a malýho ďáblíka k tomu,takže času málo a manžel začal šít sám,naštěstí mu to vydrželo a teď stačí nachystat a "ono se to udělá",prostě super

tak tomu říkám diskuse...kdo to má číst?! to bych dřív něco spíchla... no já taky šiju, ale moc tomu nedám, jsem lenoch to vytáhnout. Spíš mám šicinu na drobné opravy - tak jsem dnes po roce a kousek mladíkovi ze starších kalhot udělala kraťasy - tak to jsem se musela sakra mockrát vyspinkat...než jsem se přemluvila. Ale taky už na to dělají pásku, takovou zažehlovací a šicina se prý snad ani nemusí vytahovat.... a na montérky přece mají taky záplaty k nažehlení, tak k čemu vlastně v dnešní době jehlu či stroj?

Ahoj Věrko, tak na férovku - že jsem líná, to si nemyslím, baví mě vařit, péct, dokonce snad i uklízet (i když výsledek nemá nikdy dlouhého trvání), občas se vybičuju a spáchám nějakou výzdobu, baví mě zahrada, ale aktivity typu šití či štrikování, tak to teda ani omylem! (Pardón, jem schopná a občas i ochotná přišít tak leda knoflík). Že obrazně řečeno raději zůstanu v práci tři hoďky přes čas a pak si hadřík koupím (i když ani hadříky nejsou vlastně moje hobby), než bych ty tři hodiny strávila šitím, a to s velmi nejistým (resp. jistým a neuspokojívým) výsledkem, to věděl manža už před svatbou, takže věděl, do čeho jde. No a teď ať si zkusí remcat!Ale bacha - i já si prošla jistým obdobím, kde se jakási rukodělná snaha projevila - jeden čas mě chytlo háčkování na mončičáka (asi tak v šesté třídě). Uháčkovala jsem mu futrál na ocas (byl to bílý mončičák s dlouhýmn ocáskem, třeba si vzpomeneš). Jeli jsme na návštěvu a mamka prohlásila, že když už s sebou mončičáka, tak jedině bez futrálu. Pochopila jsem až časem, ten futrál se totiž velmi nápadně podobal štrikovanému kondomu. Takže štrikovaným kondomem jsem skončila.Tak - a jestli manža někdy začne prudit, pohrozím, co umím uštrikovat, snad ho to přejde.

Ta to nejsi jediná! Tak to by mě taky vytočilo! Já si radši stluču z prkýnek poličku nebo vymaluju celej barák, ale ŠÍT...??? To fakt ne!!! Od toho mám ségru dámskou krejčovou Plíst teda umim - zrovna vesele pletu na miminko, ale přišít zip ke kabátku, co sem zrovna dodělala, musí ségra

Myslím,že ti chlapi jsou všichni stejní,držkujou,ale chtějí chodit jako ze škatulky.Mám doma to samé v bledě modrym.Někdy se musím moooooc držet,abych ho nezabila.Zatím jsem to vždycinky udejchala,ale nevím nevím,jak to bude příště.

Věrko i já nejsem šička na stroji,ale zatím mě to šití v ruce baví,jenže jsou to jen věci pro radost,ponožky teda hned vyhazuji a jiné věci -větší šití,třeba 6 závěsů vezu ke tchýni.Jo manžela to u nás nerozčiluje ,naposledy mi dokonce poděkoval,zašívala jsem mu šev v rozkroku.Ale vytočí mě vždy,když třeba rozhodne něco za mě a pak mě do toho nutí,třeba výlet s tchýní do Makra,to bych ho ubila

Jooo, ja taky neumim sit, ale vubec. Ja i kdyz zasivam ponozku, tak tam vznikne takova velka nepohodlna hrc. Ale manzelovi to nevadi, zasiva si sam, protoze ma obavu, ze bych mu mohla obleceni zprasit ja. Ale mam jine vyhody, treba dobre varim, jsem pritulna a ted navic v patem mesici.