sem moc naročna? - diskuze

U nás taky měl manža tendence, že starost o dítě a domácnot je moje záležitost, on přece vydělává... Ale časem přišel na to, že se samo nevysaje, nenavaří, apod., a že je občas nutné přiložit ruce k dílu. A s tím, zajít si někam? Taky vždycky výmluvy, tak jsem jednou neříkala nic, připravila pro něho i malého večeři, napsala instrukce ohledně koupání a spaní. Když přišel z práce domů, oznámila jsem mu, že odcházím a že večeři mají oba nachystatnou a další instrukce visí na ledničce. Než se vspamatoval, byla jsem pryč Sice se to pak neobešlo bez menší výměny názorů, ale on viděl, že to zvládnul, a dneska nemám problém si jednou za týden jít večer zacvičit, nebo občas zajít na kafe s kamarádkou.

Nejsi,chtělo by to víc snahy z jeho strany (všechno jde když se chce) a nejdůležitější je tolerance z obou stran,jsem s přítelem moooc dlouho,takže vím o čem mluvím.A někdy je třeba z taktických důvodů ustoupit,ale nemělo by se to stát pravidlem.Zkus metodu "ňeco za ňeco",když on může večer s kamarádama tak ty jiný den s holkama na kávu,u nás to funguje. držím palec

Takové malé citové vydíráníPozor na to.Začíná být trochu majetnický,sám si chce užít trochu svého odreagování a tebe mít jen a jen pro sebe.To nedopust a dejte si pravidla,kdo co a kdy udělá.Určitě to spolu zvládnete

Něco podobného jsem zažila v předchozím vztahu. Se současným přítelem tohle vůbec neznám. Dokonce se mi stává, že se sám zeptá jestli si nechci někam vyrazit abych nebyla pořád doma. U nás prostě funguje pravidlo, že když můžeš ty můžu i já a funguje to. Tobě přeji hodně úspěchu.

Potrebujes si ho trosku prevychovat, co se vztahu k tobe tyce :-D Vtip. Ale urcite v tom nejsi sama. Ja z neceho takovyho pred par lety utekla a dneska uz si nic takovyho libit nenecham. Preju at se to zlepsi!!!! :-)

Tak koukám, že každá to máme nějaké. Také to není zaviděhodná situace, ale klidně běž, on se postará, já nebýt těhotná, tak už jsem pryč...potřebujeme to nebo z té domácnosti a dětí zblbneme. A to nemyslím zle proti dětem.

a jinak k druhé části... proč by sis němohla někam zajít. Zasloužíš si to.

Ahoj, náročná nejsi vůbec. Každá známe pocit, když už je toho na nás moc a pokud naše drahá polovička nám nic neulehčí, ba baopak, je to o to horší. Pak přemýšlíme jestli mu hodit smeták na hlavu a nebo s brekem odcestovat do pokoje a poté pokračovat v práci. U nás vždycky platilo, když jsme si v klidu sedli / což i to dalo fušku ho uklidnit / a řekla jsem mu, že oceňuji, jak se stará o domácnost / ikdyž to bylo jedno vynesení koše za měsíc /, ale že bych ho chtěla poprosit, jestli by se nepokusil mi pomoct ještě s tím a tím. Že je na to třebas potřeba silná chlapská ruka.. což třebas u věšení záclon ve 4 metrech je. Ujme se toho jako největší silák a když ho pak pochválím / nedostatky si upravím sama / pohladí to jeho chlapské ego a zase mi pomůže.

sem se hodí věto "je to jenom chlap"žárlí a je majetnický,jako každý druhý ten můj je těžkej pohodář a já nemám problém když si občas ,opravdu jen občas,někam vyrazí,většinou pracovní večírek ale pokud chci někam já ,jednou za půl roku až rok a to nepřeháním nejdřív souhlasí,ale pak začne...různé úhybné manévry,proč bych neměla...prostě žárlí a nedokáže to přiznat....mně ?nebo sobě ?nevím Tak se trochu "pohádáme" a stejně jdu Jo ,ale musí to být za světla ...