S plenou na výlet - diskuze

jo cestovala, do skoro 70 km vzdálené nemocnice v Brně. Jeli jsme vlakem a dcera byla v kočáře.. Byla v poho, vesměs to prochrněla. Na výlety sjme nejezdili, max. v rámci okresu po rodinných návštěvách. A brávali jsme s sebou jen tradiční náhradní oblečení, pleny, UM apod. věci v příruční tašce ke kočáru.

Malému bylo těsně 6 týdnů a zvládli sme cestu k mým rodičům na moravu cca 250 km. Jelikož byl malý opravdu hodný,tak celou cestu tam i zpět prospal takže pohoda. Jinak se snažíme cestovat normálně,jak je potřeba někam jet, narvem se tatínkovi do auta a frčíme s ním. Trochu se bojím aby se neodvykl cestovat v sedačce. Už sme s tím měli trošku problém, že jakmile je nejede, tak umí být protiva, ikdyž mu nic jiného nechybí.. Ráda bych někam na pár dní vypadla,myslím, že bysme to i zvládli všechno,ale nejsou finance.

Když byly Karolínce 3 měsíce, vyrazili jsme do Chorvatska Cca 900 km - 10 hodin jízdy v autě + 1/2 hodiny trajektem .Jeli jsme v noci, takže vetšinu času prospala. Pokud se probudila, nakojila a přebalila jsem jí stejně jako doma Pro ní se vlastně nic nezměnilo, téměř celé dny trávila buď v kočářě, na dece ve stanu, nebo jsem ji nosila v šátku S sebou jsem valila veškerou nutnou výbavičku, pro tak malé miminko, měla z nás největší tašku Tvářila se spokojeně, tak si myslím, že jí nic nechybělo Nakonec přežila i čerstvé fíky, kterými jsem se ládovala, takže pohoda

Přiznám se, že my moc necestovali až do jednoho roku. Míša byl a vlastně stále je ohromný spáč a nejlépe se mu spalo v postýlce, takže jsme výlety nějak nehrotili, i když chuť byla velká, to je jasné. Takže naše trasy se omezovaly na návštěvy u rodičů, kde jsme ale kolikrát byli na noc, protože Miška tam měl vše potřebné.

KOukám, že jsem ještě zapomněla odpovědět na jednu podotázku. Neocenitelné jsou jednorázové bryndáky a jednorázové podložky na přebalení. Leckde (třeba na WC na klinice v Liege :-)) mají přebalovací pulty, ale už nejsou k dispozici jednorázové podložky,k dyž třeba jednorázové papírové ručníky ano. Ale asi je to spíš pomocník, než že by člověk bez tohohle nemohl z baráku.

Štěpán měl 3 týdny a jeli jsme na velkou rodinnou oslavu s tím, že tam budeme jednu noc spat. Brali jsme sebou oblečení, plenky, ubrousky, kočárek, co víc potřebuje 3 týdenní mimino... Štěpán byl v pohodě, skoro celou dobu prospal. A jak to dopadlo? Jemu bylo fuk kde je. Já dospělá jsem byla hladová a neskutečně nas..., ale to je do jiné kolonky.

jo, normalne, proc ne, vsak male decka stejne v aute spi.I ted jedeme na maly vylet skoro kazdy den, a tento vikend planuju i navstivit nase, takze 2.5 hodiny v aute.Ono na te vesnici se jezdi furt, tak mi to ani neprijde, ze by to bylo nejake divne. nebo ze bychom to nemeli zvladnout.Nevim, co bych doporucila, asi nejlepsi je, kdyz je tak male decko kojene, to se pak nebere nic extra. Ja uz su takovej profik, ze na tydenni dovolenou balim maximalne hodinu.

Do jednoho roku jsme byli tak maximálně po Praze (jsme pražáci). Jednou jedinkrát v synově asi 7 mi měsících jsme byli s mojí mamkou v lázních. Po třech dnech jsem ale se synem jela zpátky do Prahy. Pořád jen plakal, v noci nespal, málo jedl a díky tomu jsme ještě byly s mamkou podrážděné a hádaly jsme se víc než jindy . Tak jsem jí přenechala svoje procedůry a jely jsme radši domu. Od té doby mám z cestování hrůzu. Poté jsme byli asi dvakrát na výletě v přírode s přáteli. To proběhlo celkem v pořádku. Moje první klidná a pěkná dovolená byl celostátní sraz Bolu, kam jsem si přivezla svaté a hodné dítě. I jsme tam spali a proběhlo vše v pořádku.Sebou vozíme klasické věci + víc oblečení. Do těch lázní protože byl na UM jsme vezli konvici, dobré vody, a misku na horkou vodu do které jsem pak vložila misku s příkrmem aby se ohřál. A na místě jsme koupili klasický velký lavor a používali jako vaničku, protože mi přišlo nehygienické koupat ho v místní vaně

Jééé, my cestujeme pořád. Dokud jsem kojila, tak jsme brali jen plenky, ubrousky, krém na prdku a do kočárku nějaký hračky a dku či fusak, dle počasí a tak. Sebou ještě náhradní oblečení, popřípadě oblečení na danou dobu a hurá na výlet. V 7 týdnech jsme byli v kempu v cchatičce na přehradě Nový mlýny a tak jsme měli teda hafo plen a oblečení, jinak spinkala i v noci v tašce od kočárku v rohu postele a pak jsme postupně přidávali hračky a cestvoní postýlku. Jinak na jednodenní výlety jsem si pak vystačila jen s termoskou vařící vody, dávkovačem na mlíko, flaškou a kojeneckou vodou, pleny a vybavení na přebalování a postupně s příkrmama ve skleničkách.Když bylo Kačence 3,5 měíce, jeli jsme na 14 dní pod stan (v létě), tam spinkala v noci ve fusaku a tašce od kočárku, takže zabalená a teploučká. A pak ještě v půl roce na týden na Šumavu, ale tam jsme bydleli v hotelu, takže na výlety jen s tím mlíkem.

My cestovali s malym v podstate od narozeni. Mel zhruba dva mesice, kdyz jsme jeli do Bratislavy. Vylet jsme zvladli ve zdravi. Maly byl na UM, takze pro me bylo nejdulezitejsi vzit vsechny potreby jako mleko, lahvicky, konvici na prevareni vody (pouzivala jsem sklenenou varnou konvici zvlast na tento ucel) a dostatek prevarene vody na cestu, ktere trva cca 4-5 hodin. Jeli jsme po dalnici a kdyz jsem potrebovala nakrmit, tak jsme se zastavili vzdy na nejblizsim odpocivadle na kterem byla benzinova pumpa nebo restaurace a v pripade, ze uz voda na mleko nebyla dost tepla, ochotne nam ji vzdy ohrali.Krome kocarku jsem sebou vezla jeste vibracni lehatko.V jeho 4 mesicich jsme zase cestovali do Egypta. Kocarek jsme sebou nebrali, jelikoz tam neni kde kocarkovat (chodniky na vetsine mist nejsou a cesty tak rozbite, ze by kocarek musel byt s pohonem 4x4). Misto kocarku jsem sebou brala klokanku, do ktere jsem maleho vlozila a chodila se s nim aspon na chvili denne projit. Postylku a autosedacku jsem dala koupit svagrovi, takze jsme je tam meli nachystane. Jinak jsem sebou nebrala nic zvlastniho, hracky, knizky jsme mu koupili tam, obleceni podle potreby taky dokupovavali.

já byla s 3měsíčním miminem v jeseníkách na prodloužený víkend a bylo to super, zvládli jsme to v pohodě a nebyl žádný problém. ale pravda, jeli jsme autem - bez auta si to vážně nedovedu představit

S Ondrou jsem cestovala několikrát na víkend ke tchýni a to veřejnou dopravou. S Petříkem jsem cestovala na konci šestinedělí ke tchýni na týden. Po šestinedělí a pak několikrát v průběhu prvního půl roku jsme museli jet s Petříkem k doktorovi co měl objednaný Ondra. Na výlet ani dovolenou jsme nejeli, protože to nemělo smysl, když jsem každou chvilku kojila. Pokud jsme jeli k doktorovi tak jsem sebou brala, přebalovací podložku a krém na zadeček, plínky jednorázové a i ty látkové pod bradu, kdyby si ublinkl a dostatek věcí na převlečení. Jelikož jsem kojila tak jsem víc nepotřebovala.

Jezdili jsme už od narození na výlety. Někdy s kočárem a někdy s šátkem. Kája měla na Šikláku cca 4 měsíce. V šátku jsem ji vynesla na Pálavě na Dívčí hrady. V tu dobu jsem ještě kojila, tak mi stačilo pár plínek, vlhké ubrousky a náhradní tričko, kalhoty. Když jsme jeli přes noc, tak jsem vždy brala chůvičky.

My máme necestovací dítě, které to špatně snáší, takže ve 2.měsících přesun k rodičům cca 100 km na léto a ve 4. měsících zpět do Prahy. Auto, metro, vlaky nesnáší, jen trmavaje a busy a to jen na krátkou chvíli, takže pokud to jde tak se přesouváme pěšky.V přebalovací tašce mám pořád: látkovou plenu (2x) náhradní oblečení, plenky, termosku s horkou vodou a lahev s e studenou převařenou, čistící ubrousky na zadek, bepathne, jídlo v odmerce pro malého, chrastítko, vlhké ubrousky na ruce, čaj a věci pro mě...kabelku v současné době nepoužívám :)

Verunka je cestovní od malička, do 6.týdne jsme ji brali autem max. k doktorce nebo blízké babičce, později už s náma jezdila všude - nakupovat, na výlety do okolí, za rodinou 120km daleko.. myslím, že miminka jsou velmi přizpůsobivé a pokud mají svůj komfort a režim, na který jsou zvyklí a samozřejmě maminku u sebe, můžou jet skoro kamkoliv v 5.měsících jsme se vydali s Verunkou k moři - do Chorvatska a bylo to super, Verunka i my jsme si to moc užili všem doporučuji, pokud jsou na vážkách, jestli to tak malý prcek zvládne - a pár postřehů jsem loni sepsala do bloguhttp://blog.babyonline.cz/jezurka/clanek/1378/

Do svého půl roku Tomášek delší cestu nepodnikl, takže nemůžu sloužit. Jo od půl roku, to bych mohla napsat román, ale to sem nepatří.

ahoj, cestovali jsme uplně v pohodě: když bylo Teri 3 měsíce, jeli jsme na naši první malou dovolenou na Lipno-prodloužený víkend,od nás asi 270km, cestu snášela v pohodě, dělali jsme zastávky...ubytko v hotelu, v postýlce, jídlo od mámy:) počasí jsme měli nádherné a všem třem nám to fakt prospělo!

Vycestovat na chalupu (100 km) jsme zkusili poprvé někdy kolem 3. měsíce a nedopadlo to moc dobře. Malý byl zmatený z nového prostředí, plakal, usínání horor a to samé pak zpět doma, takže jsme to odložii cca na 6. měsíc a to už vše v pohodě.Na delší výlety si netroufáme ani dnes, ta chalupa je maximum, co se délky trasy týká a i tak je to někdy děs, protože jsou cesty, kdy prostě neusne, začne se nudit a vříská.

do 6m veku jsme jezdili nejdal k nasim, cca 50 km. Nastesi malemu jizda autem nevadi a hned usne (ted co je kapanek starsi, tak uz vydrzi i koukat z okna nebo se zabavi hrackou). Do auta jsem si brala latkovou plenku, kdyby svitilo slunicko (takove to stinitko na vajicku neni dostacujici), hracky, dudak. Pokud jsme neco zapomneli, jako obleceni, prebalovaci podlozku, masticku, nebo meli malo plenek, tak to nevadilo. Sestra, ktera s nasima bydli, ma jeste zasoby po svem prckovi, takze to jsme moc resit nemuseli.

Jela jsem s cca 4týdenním mimčem na výstavu cca 250 km. Syn byl hodnej, prospal i cestu i procházku po areálu, budil se jen na kojení a to jsme zvládli v odlehlém parčíku vcelku bez problémů. Jinak jsme jezdili jen kratší výlety. Na dovolenou bych s takhle malým dítětem asi nejela. Jedeme až teď, klukům jsou rok a dva a půl.

Ano, letěla jsem s ještě ani ne 3 měsíčním dítětem trasu Brusel-Praha. Následně jsem ještě musela odjet 350km z Prahy na Moravu. Dítě bylo úplně v pohodě, já se vzpamatovávala nejmíň den. Výlety jinak po okolí, ale tak on je zářijový, takže na nějaké dlouhé trasy se člověku v listopadu ani prosinci moc nechce. Kojenec potřebuje mámu, pleny, dudlík, poutko, aby nekam nezapadl. Hračka. Přežili jsme ve zdraví a bez jediné komplikace.

Malé výlety do vedlejší vesnice byli po 6tinedělí jak nám to vyhovovalo. Moc věcí potřeba nebylo, jen čisté plínky, radši náhradní oblečení a hlavně maminčiny mlékárny.S Ondrou jsem byla poprvé na velkém výletě v půl roce a to na Slovensko. Brala jsem sebou radši víc věcí na převlečení, větší množství plen než vycházel průměr na den, pár oblíbených hraček. Hlavní stravou bylo ještě MM, večer kaše a vyzkoušeli jsme poprvé skleničku s mrkvičkou. Dostupnost zboží byla stejná jako u nás a tak ani nevadilo že jsme si dovču u rodiny trošku protáhli. Mě vyhovovalo že u rodiny jsem měla čisté zázemí, Ondra zvládl všecno s úsměvem a dokonce jsme zvládli uspávání v posteli i když do té doby byl zvyklý jen na skákání na míči. Za mě velkým pomocníkem byli skleničky a mámino prso

v 6 týdnech jsme jeli na sraz Bolu do Hradce pak jsme byli ve Slatiňanech a týden na Moravě. V září máme v plánu Prahu a pak zase Moravu. Na Silvestra jedeme do Brna Když jedu jen na výlet, beru dudlík, flašky, odměřené množství Nutrilonu, studenou a horkou vodu, do malé flašky čaj, ubrousky, plínky, látkové plínky 2ks, přebalovací podložku a něco na přebalení, kdyby se poblila nebo pročůrala. Ještě teda kapičky na bříško a lžičku. Když jedem někam přes noc nebo na delší dobu, tak beru všeho víc, plus ještě deku na přikrytí, teplejší oblečení pro případ, že bude zima, balík kojenecké vody a rektální rourku Zatím jsme všechno přežili, akorát po té týdenní \"dovolené\" se malá musela trochu aklimatizovat a to jí trvalo taky asi týden..