Reagujete někdy v afektu??? - diskuze

Mě se to stává taky, když se špatně nebo málo vyspím, navíc mám cholerickou povahu, tak je občas fakt těžké se ovládnout.

taky se mi to stava. a pak me to moc mrzi..nekdy je toho proste moc a urco to nekdy zazil kazdy..nekdo ma hodny deti,nekdo ma sileny raubire..a dava to zabrat no.

Než si přečtu reakce holek, tak se musím přiznat, že jí ano.. stává se mi to v noci.. přes den jsem naprosto vyrovnaná a Anetka mě rozhodí málokdy, ale v noci umím být \"nepříjemná\".. když už je třeba 3. noc po sobě vzhůru a jen řve a řve, tak kolikrát vybouchnu, ale snažím se krotit - většinou teď vzbudím Pavla a řeknu mu, že už na to nemám, jdu do obýváku a bulím pod polštářem a nadávám si.. můj táta byl nervák a já taková být nechci, ale v tom afektu si to neuvědomím - dojde mi to až později a jsem z toho špatná..

Samozrejme se to stane.Nedavno jsme mely s Vio blby den, kdy ja byla cela namozena, nemohla jsem uz skoro chodit,chtelo se mi spat - byl od ni pri nakupu samy teror a doma me ani nenechala vycurat a uz vytahovala neco tezkeho z tasky.Vim,ze chtela jen pomoct,ale ja uz ji 3x rekla,at ted na ten nakup jeste nesaha ,at na me pocka,at si jde hrat se svyma hrackama - roztahanyma po celem byte.No a jak vzala tezke cinky,mela jsem o ni strach,ze ji to spadne na nohy a zacla jsem na ni ze zachoda hrozne uz rvat Poloz tooooo,( nepolozila) tak jsem to zarvala jeste 4x uz v zoufalstvi a vylitla jsem z koupelny a ona chudak zaleza pod stolecek jak se bala...asi jsem rvala uz hodne - pak me to mrzelo.Ale to se proste stane - holt nejsme dokonali - jsme jen lidi.Me pomaha nekdy odejit an chvili do loznice ,ale zrovna v tuhle chvili to neslo

ted obcas uz na ne zarvu...tak do 2 let se to dalo bez toho...ale obcas to ted uz nezvladam a jsem na ne oskliva jak oni na me

Na Gabku furt na malé nikdy.Ještě nebyla situace,že by mě rozčílila do běla Zuzanka.Gabka denně-někdy mám chut dát ruku v pěst a tak jí jednu vrazit,mám uplně bílo před očima.Honza mě naštval asi tříkrát-vždy jsem ho jen zeřvala.

bohužel ano, afektu asi nedokážu zabránit, jsem taky jen člověk

me kupodivu ani ne, ja totiz misto toho zacnu brecet. Coz je asi jeste horsi, protoze Maruska me zasne utesovat a asi ji trosku tim citove vydiram. Ale ja si nemuzu pomoct. Ono to totiz nejak musi ven a kricet nechci. Tak to vypustim ocima.

mě se to párkrát taky stalo,ale pak mě to mrzelo

Zatím ne,ale taky počítám s tím,že to jednou přijde.

jo, stává. v noci bývám protivná, ale neječím, ve dne už jsem několikrát zle řvala, ať už přestane řvát. vadí mi, že to dělám, ale nemůžu si pomoct...a průchod emocím je zřejmě správné dát.

taky a celkem často