Rádoby vtipný chlap - diskuze

Tak jsme zase jednou dělali nákup jako celá rodinka. Můj byl těsně po probrání, neměl kafe a byl úžasně \"vtipný\" , jako ostatně vždy, dokud nedostane do žil kofein v odpovídající dávce. Stojíme u pokladny a začne \"vtipkovat\" o tom, jak jsou blondýny úžasné v myšlení.... Znáte to najednou mně něco začne v zádech mrazit, otočím se a těsně za ním stojí blondýna v letech a začíná být nasupená hodně viditelně. Až mi zatrnulo, nebyla totiž sama, s ní stál hromotluk, že dat mojemu facku, neustojí to, a to nemám žádnou rachitickou parodii chlapa, nýbrž pořádnou vazbu. Tak jsem se snažila zachránit situaci, a stočila řeč do autu:\"Neblázni, každý jsme nějaký. Přestan a nech si ty vtipy napotom.\" Nepomohlo to. To už jsme byli těsně u pokladny a markovali nám zboží. Chlápek to nevydržel a začli se s mojím vadit. Já červená až na konci zad, jsem urychleně zaplatila a unikla i s košíkem a Heli k autu. Můj došel až za hodnou chvíli, rozčilený na vysokou míru a odmítl cokoli prozradit, co se tam dělo, nicméně obtisk dlaně na tváří neměl(v tu chvíli jsem mu ho srdečně přála). Skoro celou návštěvu u maminky byl nerudný, dokud to z něj nakonec nevytáhl jeho brácha při sklence bílého. Prý se s tím chlápkem chvíli rafali, nicméně můj dostal strach(anebo rozum), a posléze se omluvil. Dobře mu tak, být jízlivý a nedívat se kolem sebe se nevyplácí. To bylo poprvé, co se mu jeho \"smysl pro humor\" v jakékoli nemožné situaci nevyplatil, jsem škodolibá, ale už bylo načase.