Puberta?Noční můra - diskuze

no to jsou vyhlídky...počítám s tím,že s konce puberty nedožiju,anebo ,že ze mě bude matka flegmatik...předtím bych ale mohla výchovu fikaně hodit na otce,ať si taky užije a abych se nezvokla úplně...a hned...dostáváme se totiž do fáze,kdy se snažím např. přesvědčit syna,že by se mohl začit učit(pololetí na krku)a on se na mě kouká a lepším případě odpoví:"tak teda jo",no anebo :"si věříš".Naposled mi vyletěla ruka,že jsem si myslela ,ža jsem mu tu kebuli snad urazila,ale on se na mě jen překvapeně koukal(se slzama na krajíčku)a ptal se ,co že to provedl tak hroznýho a mě v ten moment došlo,že obdobně jsem odpovídala svým rodičům já,pamATUJU SI,ŽE TO BYLA JEN BĚŽNÁ FRÁZE, kterou jsme odpovídali na všechno-od dotazu ,co chci k večeři...přes dotaz co ve škole...ŠMARJÁ vůbec nechápu,že to moji rodiče ve zdraví přežili...(no ale nemůžu se zeptat,jak to dokázali,že ano).Zbývá mi jen doufat,že sám pochopí,že se občas přece jen musí něco naučit...občas musí uhlídat grimasy,aby se neušklíbal,když někoho potká...nedávno se mi dostal do rukou článek (bohužel jsem ho založila a nějak ho nemůžu najít),kde apelovali na rodiče puberťáků,že mají být velmi schovívaví ke svým ratolestem,protože být pubertákem v dnešní době není žádná sranda,ale nikde jsem nezaregistrovala podobný článek pro puberťáký,kde by je nabádali,aby aspon kapánek šetřili svoje rodiče...protože řvoucí puberták a MP3 na uších je kapánek moc i na mě....

Přiznám se, že se těmto příběhům zatím pobaveně usmívám, s tím, že je to ještě daleko a také se chlácholím, že to nebude tak zlé. A ono asi bude a do smíchu mi nebudeHolky, přežijte to ve zdraví, budeme vás tady potřebovat, až budou zase naši miláčci v pubertě.

Památná věta: "Ta dnešní mládež!" zřejmě nikdy nevymizí