Psychostavy II. - diskuze

Já bych navrhovala - pokud to jde - abyste ty víkendy vyrvali ze stereotypu úplně. Jezděte na výlety, nebo si zaveďte nějaký program s tatínkem. Já naprosto chápu jak to myslíš, i rozumím tomu, že tě to rozčiluje. Právě proto možná, kdyby neplatila žádná týdenní pravidla, tak by to mohlo fungovat.

malý neměl režim do roku a teď vlatně taky nemá, jen že když nikde nejsem, tak spí po obědě a sedm se koupe. jinak my sme pořád někde a když někam jedeme, tak neřeším, že zrovna v dobu spaní nemůže spát, neb si většinou zdřímne v autě a pak zase cestou zpět. my od malička hodně cestujeme, jezdíme mezi dtěi a tak a malý je horzně společenské dítě a na nějaký režim nehraje

Ahoj, mam to uplne stejne jako ty, manzel ma, od doby, co byly male cca 3 mesice, novou praci a pracuje pres tyden mimo mesto a ja si s malou proste zvykla byt sama, mame vlastni rezim, program, zvyky... no a kdyz prijede manzel, tak je to takovy rusivy element... Nevim, jestli vedome, ale porad se mnou bojuje, snazi se byt aspon pres vikendy \"panem domu\" a dela pak peklo, a rika presne jako tvuj, ze jsem jina, ze ho k nicemu nepotrebuju, ze bych si vystacila s malou sama atd... no co mu na to mam rict? Ano, naucila jsme se byt samostatna a mu najednou vadi, ze nema doma pipku, co by mu porad rikala, jak je to bez neja tezke a jak to nejde... Ja se na nej kazdy tyden vazne tesim, male porad povidam, ze prijede tatinek, snazim se mu pak prizpusobovat a nechavat treba program na nem, ani nejak netrvat na nejakych ritualech, co s malou mame, aby se necitil odstrceny, ale proste to skripe...

Myslím,že nejsi vůbec hrozná.Znám velmi důvěrně tyhle stavy.

já to znám, taky potřebuju mít vše podle plánu.. ale život je hodně o improvizaci.. hoď plány za hlavu a jednej spontánně, stejně tak vytřískej maximum z každé minuty s partnerem.. vždyť díky vám dvoum tu maličké je