Psi - diskuze

Nemáme psa, nechci psa, nikdy psa mít nebudem. Pes do bytu prostě nepatří.

Momentálně máme doma přítelovu čivavu, chtěla si jí nechat u sebe ta jeho bývalka, ale co se jí narodila malá, tak nám čivavu propůjčila na hlídání, ovšem vypadá to, že už z toho hlídání bude trvalý pobyt No nejsem nijak nadšená, jelikož tyhle malé raťafáky nemusím a vůbec.. byl to pes bytovej, takže se s ní chodilo ven, teď když mám možnost jí jen vypustit ze dveří na dvorek, tak je docela oříšek jí ven vykopat, protože nechápe, jakto, že nejdu s ní, většinou tam ani nevykoná potřebu, stojí u dveří, klepe se zimou, maximálně vyběhne za nějakou kočkou, která přeběhne po zahradě.No a pak potřebu dělá doma, nejlépe na koberec, protože nesnáší stát na tvrdém, musí na měkkém a granulky si s oblibou nosí na gauč, aby měla u jídla pohodlíčko Jsem z ní akorát celkem na nervy, jediné štěstí, že na malého si už tak nějak zvykla, takže se po něm už tolik neohání, někdy mám chuť jí vzít a odvézt přítelově bývalce, ať se stará, když tvrdí že je její. A občas mám i slabé chvilky, kdy ji pomazlím...Ale úplné kámošky asi nebudem.Já když už psa, tak ovčáka nebo labradora, a jedině takhle v baráku/u baráku, v bytě být to na mě bych psa nechtěla, protože se přiznám, že jsem příliš líná na pravidelné venčení.

Nemáme, chtěla bych, ale nebudeme pořizovat. Proč? Za prvé nebydlíme sami, což by mě asi až tak netankovalo, za druhé mám strach, že nebudu mít na psa čas, stačí že se stíhám postarat o králíka, co víceméně nic nepotřebuje. Možná, až se stane zázrak a my budeme ve svým, hafáka pořídíme. Mým snem je ridgeback, ale takhle velikého psa do bytu bych nechtěla, tak bych se spokojila třeba s Jack Russelem nebo klidně i čivavou :)

Zastávám názor že psi do paneláku nepatří, kor do rodiny kde se pracuje a zvíře je pak většinu dne samo doma, u bábinek malého pochopím. Proč , pes je sám doma štěká za dveřma, pohybu moc nemá což je hrůza když si někdo pořídí velké plemeno.Optěžování sousedů hlukem, někdy i exkrementy na schodech a kolem domu, a dost často i nepochopením že se někdo může psa i bát, ale pánovi je to jedno když vypustí svého mazlíka a ten letí daleko před ním děsit. A to nemluvím o spotřebě energie ve společných prostorách když neustále chodí venčit.

Máme psa. Je to moje první dítě. Milujeme ho stejně jako děti. Chci aby byl šťastný a spokojený. Je to vořech a je chytrý jak liška. Když s ním pracuji, tak je i poslušný. Věřím, že on nás má také rád a vídím to na tom jak hlídá naše holky. Hlídá kočárek a nepustí k němu jen tak někoho.

Nemáme a mít nebudeme. Maximálně ty rybičky. Pejska si pohladím, pochovám, pomazlím. A vrátím :)

nemáme, nikdy jsme neměli. Manžel, jako dítě doma psa měl a teď o tom taky dost mluví, ale já jsem proti. Nemám z nich strach, jako ty, ale ani je nevyhledávámMáme kočku a ta mě taky už štve. Naštěstí je pořád venku a vůbec se netěším na to, až začne mrznout a budou ji chtít vzít domů

Mam rada psi a klidne bych nejakeho mela,treba anglickeho buldoga,ale Ahmed o malem plemenu nechce ani slyset a velke zas ja nechci do bytu. A beztak ted mam dost prace a starosti kolem deti,jeste abych vencila psa.... Az jednou a jestli bude barak,tak tam psa na zahrade urcite mit budeme

máme kocoura

Měli jsme, už nemáme.Nikdy doma žádné zvíře nechcu. Mám 3 děti a manžela, to stačí.

nemám doma psa protože jsem příliš pohodlná a příliš zodpovědná a možná i dost vyčerpaná, že si nedovedu představit že bych ho piplala, učila, chodila s ním v noci ven, na mráz, ráno venčit ve 4 než půjdu do práce, že si neumím představit, že by tu plakal než by jsme všichni přišli, že bych do něj strkala prachy na veterině ale ani to, že by mi za 15 let umřel, to bych neunesla. Pes by pro mě byla zátěž- jak fyzická, tak citová a to prostě nedám !!!