Prostor - diskuze

My jsme moc rádi spolu. Od doby, co jsme se poznali, což je už téměř 13 let, trávíme většinu volného času společně. Společné návštěvy, společné výlety, společná práce na stavbě. A co máme děti, je to stejné - snažíme se být co nejvíce spolu jako rodina. Máme "tu potřebu" já i partner. Před pár lety jsme také zažili pár měsíců společné zapsání na "pracáku". Naštěstí jsme se překrývali jen 2 měsíce, tak ponorka nestihla nastat, užívali jsme si společně strávený čas.

No muj taky rika ze potrebuje svuj space. Ale to i kdyz jsme doma spolu. Je to pro me nekdy tezky kdyz ho tam tak vidim, sedet u pocitace ale chce zrovna relaxovat "sam"...to je pro me jednoduzsi, kdys je pres den pryc.Nejak mi pride, ze kdyz je doma, meli bychom byt spolu.Ale jinak mame spolecny zajmy a radi spolu neco podnikame.... bohuzel ale takove, ktere se v zime a bud tehotna nebo poporodu moc nedali praktikovat. Ja jsem ale rozhodne vic tuliva a on kdyz se mu nechce, tak me klidne"posle pryc".Byl dlouho sam tak mu nedela problem si druheho nevsimat.To ja neumim....porad "otravuju":)

to je normální,když měl Tomáš o vánocích týden dovolenou,tak jsem se taky bála.Když budete furt spolu,tak si budete okoukaný a nebude o čem povídat.To já bych taky nechtěla.Kolikrát jsem ráda,že má manža odpolední

Jani, dle svých zkušeností mohu ti říct:Jak už jsem psala po celý život jsem byla s manželem ( i před svatbou) více odděleně než spolu. Pracoval na turnusy např: vidění bylo 1 x za 4 týdny, po druhé jsme se viděli za 10 dnů, za 3 týdny...prostě bylo to různý...Celé těhotenství s Verunkou i po narození jsem byla na vše spíše sama.Jako máma samoživitelka.Po tom potratu o vánocích můj manžel změnil práci, jsme každý den spolu a jsem mu za to moc vděčná.Po celý čas jsme si byli vzácní, zamilování jako 18-náctiletí, ale rodinný život to rozhodně nebyl.Já jsem zápasila s Verunčinou výchovou, první krůčky, zoubky či slova jsem slyšela já...Manžel pokud byl doma, věnoval se Verunce jak mohl, ale myslím si, že strádal vzdáleností.Teď si to vynahrazuje, Verunka je spokojenější a mohu říct, že i já cítím sama na sobě, že tu oporu,kterou jsem potřebovala mi dal.Podržel mě v těžké chvíli a přiznám se, že je příjemnější usínat s člověkem, kterého miluješ a nemusí být jen sex, ale i to něžné přitulení.A ponorka, ta je u všech vztahů. Projdu ponorkou já, moje kamarádka či známí nebo i holky z bolu. Jen je to u každého jinak, na jiném místě a za jiných okolností.

já myslím že to je u každého jiné jak je kdo zvyklý já osobně si taky neumím představit bejt spolu celej den ale to je o zvyku každýmu vyhovuje něco jiného

Tak u nás,když se vyskytne manža doma,věnuje se dětem a večer mně Ale toho času moc nemá,dělá na 12-ky a když má volno je buď v garáži u buggy,nebo něco šmrdlá na baráku,takže je nám vzácný...ono si nevybereš

Kdyz jsem chodila do prace, litala jsem ruzne (3dny brzo rano, 3 dny odpoledne/noc a 3 dny volno). Taky jsem dost casto zustala nekde prez noc, nekdy i par dni. Vikend volnej 1x za 5 tydnu. Ale co zvykli jsme si za tech pet let. Ted jak jsem od ledna doma tak to pritelovi vyhovuje - kazdej den tepla vecere, uklizeno, kazdej vikend spolu. Zitra letim na 2 tydny do CR tak bude mit voraz a uz mam naplanovano co bude delat, kdy jde s kym na jedno a tak. Myslim, ze to bude dobrej odpocinek pro oba. Posli ho na ryby nebo na pivo s kamosem, to mu pomuze.

Tohle je těžký. Když jsem chodila do práce, byla jsem doma třeba od 3 a když on chodil až večer byla jsem otrávená.Co máme děti už to tak nevnímám - naopak. Přes den děti, večer se věnuju svým zájmům a práci, takže si manžel zase připadá navíc, i když chodí domů až večer.Pošli ho na ryby a uvidíš... To soužití holt není jednoduchý

Ten můj dělá ranní a odpolední. Já jsem v práci 8-16.30 hod., takže když má odpolední, chodí pozdě a moc se nevidíme. Když má ranní, vidíme se klasika po práci. Víkendy trávíme spolu, když už jdem do společnosti, tak asi tak 1x za měsíc a většinou spolu (pokud se nejedná o akci pro jednoho, např. třídní sraz). S bývalým jsem pořád někde trajdala a pařila a už mě to nebavilo. Teď si moc užívám, že partner je se mnou celý víkend, a né, že mu to nevadí, ale je se mnou rád :-)

Jani my jsme pořád spolu,manžel dělá jen ranní,když přijde domů,jdeme společně ven...Ani si to nějak nedovedeme představit jinak.Ještě když nebyli kluci,tak to bylo stejné.Bud jsem byla v práci,nebo jsme byli spolu.Já jsem nikam nechodila,on taky ne,vše jsme dělali a děláme společně a vyhovuje nám to tak.Jsme nějak naladěni na stejné vlně.