Prostě se nepřemůžu - diskuze

musím ještě dodat,že jsme spolu poprvý spali ,když bylo malý 7m. a myslela jsem ,že tím dnem už začnem konečně normálně žít ,fungovat a že se vše začne spravovat,bohužel ,rodinná krize jela dál a stále trvá.fakt jsem v šoku jak to dopadá.nečekala jsem,že to se mnou tohle udělá.DR. říkal,že to může být i hormonama od kojení,tak jsem se těšila,až budu mín často kaojit,snad se já už začínám cítit líp a snad už se začnu cítit víc jako ženská,než jak psaly holky jako mlíkárna,přesně jsem začla fungovat jako pokojská a matka od dítěte,a vztah a sex šel naprosto stranou.myslím si,že moje slabost a přístup k životu je hodně ovlivněn pár životníma událostma,které mám za sebou.Drže se ,věř svýmu partnerovi,mluvte spolu o všem a přeju at přijde brzy den,kdy u vás začne být líp.

holka,neřeším poslední dobou snad už nic jinýho,myslím,že my dvě si můžem podat ruce,leze to na mozek mě i Jirkovy,cítím každý den napětí jen vybuchnout,snažíme se chovat normálně,ale cítím,že to pořád visí ve vzduchu to očekávání,a ono pořád nic a je to horší a horší,sami jsme zjistili,že potřebujem vypadnout spolu někam pryč ,mimo starosti a ujasnit i zase city k sobě,mám pocit,že ta krize nás už začíná naprosto oddělovat.Všechno mě to štve ,protože před tím asi do 7m. těhu to bylo ok,já měla potřebu jako nikdy v životě a byla jsem ráda,že náš vztah je po týhle stránce v pořádku,že s tím nemám problém,že jsem štastná a že ho miluju a ,poslední měsíce už se Jirka bál,takže jsem si musela vypomoct sama,on byl i často unavenej z práce,dobře chápala jsem to vydržela a byla tolerantní.pak se malá narodila,vše fungovalo,malá byla hodná,hodně spala a spala celou noc,takže já jsem byla v pohodě,vcelku i dpočatá a čekala jsem na šestinedělí,celou tu dobu jsem se snažili(naprosto nesmyslně) vynahradit tu dobu tím,že budu aspon pěkně pečovat o byt,hezky čisto,vařeno všechno hotovo,jen přijít domu a popovídat si,ted vím,že to bal chyba,že chlap má mít aspon nějaký malý povinnosti doma.myslím si,že jsme oba nezvládly novou roli a ted budeme muset oba pořádně máknout ,aby se to spravilo.vše bylo v pohodě,akorát ten sex nepřicházel,Jirka už v šestinedělí naznačil,kdy to už jako přijde,což mě bylo trochu nepříjemný,když ví ,že nejsem po kontrole a bez prášků bych nespala(to by mě stresovalo) ale chápala jsem to,když jsme spolu nespali 3 měsíce. bylo po kontrole a já čekala kdy konečně ta chut přijde a čím dýl to trvá tím,je to horší,Jirkovi starosti s prácí a náš stres doma se akumulovali tak že radši chodil na pivo a chodil domu večer a tím se vše ještě zhoršovalo,mezitím,přišlo pár jasnějších dní,kdy jsme si o všem promluvili,jak o domcnosti,tak o vztahu ,o sexu o rodině,ale bohužel tak jistá část tam prostě pořád chybí.Takže mám stejný dojem,že to možná u vás už taky není jen o tom sexu,ale že se to prostě nabaluje z více stran.Mám to jako ty,nedokážu si jen tak bez chutě a jakéhokoliv příjemna lehnout a dělat že z toho mám radost,to by bylo jednou a cítila bych se jako znásilněná,už ta představa,že bych to takhle měla udělat ve mě ten dojem vyvolává.,ale u nás jsem si jistá,že je to dost velká chyba i vztahu ne už jen toho sexu.No víc už to tu řešit nebudu,když budeš chtít ,tak písni do vzjkazíku a můžem si vzájemně postěžovat

svůj stín nepřekročíš....

Vztah není o sexu, ale o lidech. Můžeš s ním spát dvakrát denně a stejně může být nevěrný. Je to prostě v povaze. S nevěrou podle mě dlouhá odmlka sexu nemá co dělat. I kdyby semnou nechtěl manžel 3 roky spát, já si prostě neumím představit že přijdu za někým cizím a řeknu \"potřebuju to, udělej mi to\". Ale já jsem v tomhle asi dost staromodní :D My jsme sice čekali déle jak šestinedělí, ale já jsem třeba na Tomovi viděla jak moc si to přeje a tak i když jsem věděla že to bude bolet tak jsme to zkusili. A teď už je to stejné jako dřív, jen ta únava způsobuje že to není tak často jako dřív:) Takže divná nejsi, ale na druhou stranu si myslím že nejsou divné ani ty holky co ti to napsali jestli mi rozumíš. Každý tu hranici má nastavenou jinde a záleží na tom jak to cítíte vy dva

hele kašli na ostatní, miminko je náročny a pokud máte fungující vztah tak to tvůj pochopí. ono to zase příjde, já se teda namojeho moc těšila, ale někdy jsou dny, kdy sem ráda, že jdu do postele. ale nikdy se nenaštval. přece vztah není jen o tom, zda dáš, nebo ne.

kasli na to,pokud ma chlap rozum a milujte te,tak to nezkzai,.,,,mysliz ze mi bychom byli jeste spolu kdyby slo jen o sex..ani nahodou.,,,,s gobliny je to proste vyloucene .....a i kdy spi,my nemame silu....proste to tak je a basta...sex neni to hlavni...

Já to mám jako ty. A mám pocit, že nám to vztah opravdu kazí Martinovi by stačilo abych si lehla a roztáhla a udělal by si radost a bylo by...kdžy to tak udělám tak ho to ale zase nebaví, jak vidí jak to nebaví mě. Ale mě to fakt hrozně nebaví, jen výjmečně. Bojim se, že nám to vzkaz zkazí. Ale na mojí lásce k němu se nic nemění. Ho miluju...i když nesouložim mocA nevim proč by jsi měla být divná...

tak se,veru,nepremahej.. podle me by to chtelo se vic venovat jeden druhemu,povidat si,obcas si vyrazit vecer ven a dohodnout si,jak bude s adamem pomahat vasek. Podle me,dlouhodobe,asi zadny vztah,bez sexu,fungovat nemuze. ale ja jsem ta posledni,co ti muze radit,mam svych problemu dost..kazdopadne,at je lip

nejsi divná, myslím že by vám pomohlo, někam odjet na víkend a být jenom spolu, romantika a tak.

No me to taky moc po porodu nebralo, hodne se to spravilo po zavedeni prikrmu, takze tipuju, ze si to osefovaly kojici hormony. Ale my spolu spavali, protoze vim, ze pro Pepu je to jiste vyjadreni lasky, a i ja jsem to tak brala, ze dokud se mnou spi, tak se mu fyzicky libim a nevidi me jen jako mlikarnu pro svoje decko.

To jsem byla já \"ta co se do tebe pustila\", že? Nemyslela jsem to zle, ale je vidět, že na tom mém názoru něco bude, když tě to donutilo se nad sebou zamyslet a napsat tohle.Nikdo do vašeho vztahu nevidí a my z netu už vůbec ne, na druhou stranu to byl ale objektivní náhled \"zvenčí\". Chlap to má prostě jinak, ty máš mimčo a jsi spokojená, plně se realizuješ...ale on? Zamiloval se do tebe PŘED dítětem, věnovala jsi mu veškerou poozornost, sexovali jste...a teď? Nic z toho nemá, a pro ně je to hrozně důležitý! Jen to jsem tím chtěla říct.Náš sexuální život je taky obrácený naruby, ale nechci se tomu poddávat, snažím se to zvrátit zpátky, protože když se na to podívám obráceně...byla bych sakra naštvaná, kdyby mě x měsíců odmítal...a to nejsem chlap!A že se ti partner \"někdy hnusí\"...no, holka, to je vcelku dost problém, u vás to zcela jistě nebude jen v tom sexu Takže se nezlob za upřímnost, přeju ti, aby se to vyvíjelo dle tvých představ, ať jsou jakékoliv

Já mám trošku pocit, i z tvých jiných příspěvků, že můžeš mít nějaký problém ve vztahu i jinde, než jen v sexu. Na tom je to jen nejviditelnější a odráží se v tom tvé celkové rozpoložení, ne jen únava. Říkáš, že ti úplně stačí dítě, že mu dáváš veškerou lásku a chlapa vlastně nepotřebuješ. Tohle myšlení může být pro vztah mnohem nebezpečnější, než jen chybějící fyzický kontakt. Nemyslím to jako kritiku, do určitých věcí se člověk nutit nemůže a hlavně je to vaše věc, do vašeho vztahu nikdo nevidí. Unavené jsme všechny, ale já osobně si vztah bez intimity neumím představit a určitým způsobem mě to spíš nabíjí. A upřímně, kdyby se mi partner tak dlouho vyhýbal, bez jasných fyzických příčin, asi bych to tak úplně nedala... a to nejsem ubožák, který vidí jediný smysl života v sexu.