prosím o radu - diskuze

Odpověď Mgr. Ivany Stehlíkové, PhD.:
Malé dítě prochází fázemi, kdy se věnuje svému tělu a hraje si s hlasem a kdy vyžaduje pozornost. Vaše dcera vstoupila do té druhé. Pokud jste ji byla neustále na blízku, zvykla si na přítomnost a Vaši okamžitou reakci, když zapláče. Někteří odborníci už v tomto věku dítěte mluví o \"účelovém chování a dětském vzdoru\", zejména pokud dítě zjistí, že určitým chováním něco získá. Ve čtyřech měsících se dítě ještě dlouhodobě nezabaví a neudrží pevně hračku. Pokud máte mobilní postýlku, postavte si ji tak, aby vám byla dcera na dosah, mluvte na ni, když vás nevidí, zavěste ji hračky tak, aby na ně dosáhla a prodlužujte postupně dobu osamocení. Pokud si bude sama hrát, nezasahujte do hry, často dělají rodiče tu chybu, že naruší dítěti chvíle, kdy pozorně sledují dění kolem sebe nebo jsou zabrány do činnosti (a to i ve starším věku!), dítě se tak neučí si hrát a je neustále vyrušováno v dobré víře dospělých. Se spánkem je to to samé, naučte dceru na přesný rituál - koupání, krmení, položení do postýlky se zpěvem maminky, hlazením po ruce nebo po tváři, můžete pustit i nějakou hudbu a odejděte. Dítě se naučí, že se teď jde spát. Odborníci se kloní na dvě strany, jedni říkají usínat s dítětem, když pláče a vyžaduje přítomnost matky, druzí říkají, že pokud je dítě najezené, v suchu a nic ho nebolí, klidně ať si mírně popláče, brzy zjistí, že je čas spánku a maminka nepřijde. Tak to zkuste. Možná nebude usínat hned sama, chce to čas.
Mnoho maminek si stěžuje, že jsou k dítěti naprosto připoutány (v pubertě zase, že jim děti utíkají a nemají o ně zájem). Každý věk má svá specifika. Vydržte, jakmile se dítě naučí manipulovat s hračkou, bude to snažší.

Jsme na tom stejně, zhruba 14 dní, tedy od 4 měsíce, je dcera úplně stejná, jsem vedle ní a je klidná, opře si o mě nožičku a hraje si sama. Jakmile se vzdálím, byť jen na metr a ona mě nevidí, je zle. Začne plakat, přidává a nakoneč je z toho hysterie. Jsem zoufalá, nic doma nezvládnu, když nespí, musím být u ní.