PROČ? - diskuze

včera večer.malý položením do postýlky okmažitě usnul, skukla sem televizní noviny a pročítala net. v devět sem zaklapla pc s tím, že si dám vanu. ještě sem zašla do ložnice, kuknout na malého, zda spí klidně a už otáčela kouhoutkem u vany. než se mi napustila voda, tak sem ještě roztřídila špinavé prádlo (abych nečinně nestála) a už se nakládala do voňavé lázně s časopisem v rukách. ležím si, čtu si, bahení maska mi detoxikuje můj unavený obličej a já si chrochtám blahem. Když v tom slyším dupot, následné ťukání na dveře a slova mého milého drahého \"miláčku, honem malý\". v tu ránu jak do mě blesk vrazí, maska, kterou jindy smívám několik minut mizí za pár vteřin ve vodě, za dalších několik vteřin dokončuji osprchování, než se utřu, tak ještě spláchnu vanu s pěnou (přece po sobě nezanechám nepořádek v koupelně), rychlostí blesku se oblíkám, i když na vlhké tělo to jde ztěžka a už letím do ložnice, kde přebírám vzlykající dítě od tatínka do mé náruče. Ulehám s ním do naší postele a říkám si PROČ???Proč jak zběsilec sem okamžitě ukončila moji tak vytouženou vanu, když je tu tatínek. Proč sem ho nenechala, ať se snaží prcka utišit sám?odpověď: protože to přitulení Kvítečka ke mě a držení, abyh mu náhodou neutekla, to stojí za to a já se láskou rozplývala. však co krásnějčího může být, když máme nějaké trápení, se přitulit k partnerovi a vědět, že zde je místo, kde mi nikdo neublíží a vše zlé je zapomenuto.