proč jsem každému dobrá jen jako vrba... - diskuze

máte taky takovou smůlu? Mi přijde, že se mi lidi ozývají třeba po roce jenom proto, aby si mi postěžovali, jak nemůžou najít práci, jak je všechno na hovno, jak se rozešli s přítelkyní a teď jsou bez ní v hajzlu. Je mi těch lidí jako fakt líto, ale co je vede k tomu s tím otravovat zrovna mě? Nemám na práci fakt lepší věci, než poslouchat nářky. Kdyby to bylo jednou za rok, tak fajn, ráda dávám rady, pokud jde třeba o ženský (většinou mi píšou kamarádi, co neví, proč se s nima dotyčná rozešla a potřebujou se mě na to zeptat). Ale nepotřebuju to mít na denním programu. Proč nikoho nezajmá, jak se mám já? Jak roste malá, nebo jak je mi (třeba posledně s tou depkou). Všichni na mě valej svoje problémy, chtějí slyšet slova útěchy, já to chápu, ale nemám na to sama síly, ale na druhou stranu je nechci na férovku poslat do p*dele...Jak řešíte podobné situace, když se vám stanou? Řeknete na plnou hubu \"prostě mě to nezajmá, postěžuj si jinde\" nebo utěšujete, radíte, i když na to nemáte náladu a štve vás to?