priprava na sourozence - diskuze

Vubec nijak, Jani. Nechapal nic. Bricho pohladil, ale pak si mi na nej klidne sednul. Zadny darecky, triky...proste uplne normalne. Je tu a bude tu. Nejdriv mu byla fuk, pak bylo par hysteraku, kdyz treba prisel muz z prace a choval ji (predtim sli hned blbnout), ale jinak uuuuuplne v klidu. Tohle je dle meho jedna z mala vyhod mit deti tak brzy po sobe.

Vubec nijak, Jani. Nechapal nic. Bricho pohladil, ale pak si mi na nej klidne sednul. Zadny darecky, triky...proste uplne normalne. Je tu a bude tu. Nejdriv mu byla fuk, pak bylo par hysteraku, kdyz treba prisel muz z prace a choval ji (predtim sli hned blbnout), ale jinak uuuuuplne v klidu. Tohle je dle meho jedna z mala vyhod mit deti tak brzy po sobe.

jooo a nejaka prakticka rada... Ja jich par mela, ale uz jsem to zapomnela.Myslim, ze dobrej tah byl priradit Marusku ke mne, jakoze ne, ze ona a Anicka jsou deti, ale ze ja a Maruska jsme mamy. Ja Anicky a ona plysove kocky. Tak jsme se kazda starala o svoje MIMI.Pak se mi osvedcilo sprdavat Anicku. Protoze mimino vi prd, hlavne, ze ho nekdo chova. Tak jsem ji chovala a u toho sprdla treba za to, ze se zas pokadila, aby nemela Maruska pocit, ze ona je jedina vychovavana.A co je dobre, neplanovat zadne moc akce. Proste nechat to tak plynout, aby byl na vsechno cas.A asi jsem obcas nad Maruscinyma prohreskama lehce primhourila oci.A chvalila za vsechno \"velke\" pocinani a zduraznovala, jak mi tim pomaha a jak je velkym vzorem pro Andulku.

Ja jsem otehotnela, kdyz byly Marusce ty 2 roky a ona to hned vedela, nejak to vycuchala, takze jsme ji na nic nepripravovali, proste jsme se hromadne tesili.

mám spoustu kamarádek, co mají starší holku a ty už to tak nějak kolem těch dvou let chápaly. daniel by možná něco nějak svým způsobem pochopil teď v těch třech a půl..přijde mi, že v tomto jsou kluci dost pozadu...

Hlavně se chovat k němu normálně.Nedovolovat mu nic víc,jen protože trpí,že má doma miminko.Přirozeně,tak to prostě je a hotovo.Říct mu ta až bude mimi na světě,to je tvůj bráška a bude tu s námi.Ten dárek je super řešení.Ale nic víc.A mít čas na obě děti.Ale ,když budeš s miminkem,krmit atd tak at hned pochopí,že jsi s miminkem.Říct mu,že když ti dá chvilku s miminkem,ono pak usne a budeš mít čas na něho.Prostě mu vždy říct co ho čeká v nejbližších minutách.Dlouhodobě dopředu se připravit nijak nedá,on si vůbec neumí představit a dát do souvislostí,že máš mimi v bříšku.

no, Nikča na to měla jen pár dní, ale zvládla to, nejdřív jsme jí jen ptali kdyby jsme si jeli pro miminko jestli by chtěla bratříčka nebo sestřičku,i když jí už je 3,5 tak si myslím že jí to stejně bylo trochu fuk, připravovali jsme jí na to že si pojede vybrat miminko do domečku jako jsme si vybrali my jí, ptali jsme se jí jestli by ho chtěla v pokojíčku a souhlasili jsme s tím když nechtěla, dohodli jsme se s ní, že miminko bude spinkat v ložnici, ale v pokojíčku si s ním bude hrát, bude mu půjčovat hračky, našli jsme takový kompromis mezi tím co bude a co chce Nikolka, vždycky v pohodě souhlasila, jen chtěla pořád sestřičku,za pár dní jsme již věděli že to bude bratříček, takže když jsme jeli do kojeňáku tak jsme jí řekli že si pojede vybrat bratříčka protože sestřičky tam zrovna nemají, a taky to pochopila a přijala, prostě i když měla opravdu jen asi 5 dní vzala to dobře, samozřejmě žárlivost se projevila taky, začala se před návštěvama šíleně předvádět, byla na zabití, prostě každý najednou jezdil navšítvit Fanouška tak vyžadovala taky pozornost, ale za dva týdny se začala zase uklidňovat, s Fanouškem si hrozně ráda hraje a pomáhá, je to skvělá ségra důležité bylo že i některé návštěvy dali nejdřív dárek jí a děti si šli hrát s ní do pokojíčku a pak teprve šli za Fanouškem, a taky máme spolu pořád čas jen sami pro sebe a to je hlavní