Příchod Filípka :o) - diskuze

Na konci těhotenství to nebylo takové růžové, takže jsem od podnělí ležela na rizikovce, kde mi v úterý dali prášek na vyvolání a dostala jsem dvakrát transfuze. Ve středu ve 4:15h mi praskla voda, ale nebyla jsem vůbec otevřená, Filípkovi se nějak nechtělo ven. No, a pak jsem se zase začla strašně rychle otvírat (najednou se mu zase chtělo rychle ven), a když už jsem byla otevřená úplně, tak zase nebyla sestouplá hlavička (nějak si to zase na poslední chvíli rozmyslel a nechtěl opět ven). Musela jsem ve stoje prodýchavat kontrakce, hrůza. Asi hodinu jsem tlačila, myslela jsem, že umřu, vytlačila jsem ho z posledních sil. Malej se narodil v 8:49h, takže to bylo celkem rychlé, ale hrozné. Ale ta šílená radost, že už to mám za sebou. Přítel se na malého nemohl vynadívat, pořád ho fotil a usmíval se na něj. Bylo to úžasné. Po porodu jsem stále krvácela, tak mi dělali ultrazvuk a zjistili, že mám krevní sraženiny, takže kyretáž. Skejsla jsem kvůli tomu na sále až do 14h. Jsem ráda, že jsem měla u porodu přítele. Byl mi strašnou oporou. V nemocnici jsme byli týden, protože jsme chytli silnou žloutenku. Personál tam byl strašnej, byla jsem šíleně psychicky zdeptaná. Tak jak byli parádní při porodu (doktorka mi vše řekla....jak dýchat, jak tlačit, že mám zavřít oči, prostě parádička), tak na šestinedělí děěěs!!!!