Ahoj bolky,je půl dvanácté v noci a my právě přijeli s Andulkou z
ambulance.Skákala na sedačce až vyskočila,přetočila se přes opěrku a zalomila se o nábytek stojící vedle,ten je naštěstí kulatý,a nějakým zázrakem si nezlomila vaz ale jen rozsekla oko u obočí.Krev tryskala proudem a tak jsme jí vzali tak jak byla(už v pyžámku) a uháněli na naši pohotovost co máme u domu,ačkoli není dětská tak tam Aničce velice mile koukli na ránu s tím,že chirurgické ošetření by si tozasloužilo,ať jedeme do pražské Krče.I když Andulka hodně plakala,přeci jen jí na té naší ambulanci s úsměvem zalepili ránu a my celkem v pohodě odjížděli do Prahy.A tam všechna idyla skončila.Čekali jsme dlouho,byli jsme třetí,asi po 40 minutách jsme veš
li.První věta lékařky nebyla Dobrý den,co se stalo?Ale \"Co to máš?Dej mi ten dudlík,ty ostudo,slyšíš dej ho sem.\" No tak jsem řekla,že teď opravdu dudlík nedá...Lékařka nás vyzvala ať jí položíme na lehátko,udělali jsme.Ať držíme ruce a nohy,udělali jsme,ale hlavičku už jsme neměli držet čí
m.Sestra sundala přelepení a zmáčkla tu ránu,jestli to ještě teče,v tu chvíli to téci začalo,pak to přelila desinfekcí a začala lovit stripy(mašličkové náplasti) ty měla bohužel nastrkané v mini dóze,slepené dohormady a tak to tam lovila,zatím co Anička křičela jako o život.Lékařka se zvedla od stolu se slovy ať to dítě tak neřve a jestli chce sestra
pomoci.Nakonec lékařka držela hlavu,krev tekla moc a moc,tím jak Andulka plakala a lékařka doslova křičela(na dvoleté dítě!!!!!!!) \"Nekřič,slyšíš mě,říkám ti nekřič,já už se zlobím,slyšíš!Já už fakt vezmu šití,nech toho a neřvi,cože tohle bolí?Nevymýšlej si.\"Vařila se ve mě krev ,ale nemělo cenu cokoli říkat,nebylo by to slyšet...Nakonec jí to slepily čtyřmi stripy a že se na to za 10 minut podívají.Andulka už pak ani nebrečela,ale po deseti minutách co se jí ukázala doktorka zač
ala.Ta řekla že to nebude držet,že to zašije do čehož jsem vstoupila já,že od ní svoje dítě už ošetřit nenechám a že její přístup se mi nelíbí,vyhrožováním že s Aničkou nic nezmůž
e.Tak zase ona řekla,že si myslí,že hrubá nebyla a že mi ty stripy dá a že si na to můžu doma zavolat sousedku,a třeba se mi to podaří
slepit.Sestra jí ještě mezi dveřmi nalepila přes celou ránu náplast,ale i s vlasy.A nashle,vyžádala jsem si zprávu na které je uvedeno že dítě je HYSTERICKÉ A RODIČE ODMÍTLI OŠETŘENÍ.Bože co to bylo za hovado,nebylo jí více jak mě.Na nějaké příznaky otřesu mozku se nás ani nezeptala,naopak jí zajímalo kdy to dítě teda chodí spát,vždyť jsme k nim přijeli tak pozdě.