povídá si sama pro sebe - diskuze

Malý má 4 roky - u nás jsou nějací páni, když jdem ven, můžu zavřít dveře, až jsou páni taky venku. Nebo sedí na písku, ruku na uchu a volá, že už jede traktor na pole, že už je vidí a čeká na ně... Nebo při hraní s autama si taky povídá. Podle mě normální, já si taky občas mluvím sama pro sebe...

Taky si myslím, že je to normální. Mít imaginárního kámoše. Znám z okolí několik dětí, které to tak měli.

Honza celý svůj 10 rok(ted je mu 12)měl imaginární bráchy Gustáva a Heřmana a byl s nimi trojče(je vyrobený IVF a byl tam se začátku jako trojče)A bud tu byli všichni tři kluci a musela jsem jim dávat jídlo,nebo tu byl je jeden z nich.Každý ěl jinou povahu a každý se jinak choval v okolí.Ty,jo to už jsem myslela,že hrabe i mi.Nedávno asi před 3dny jsem se ho na to ptala a už si to skoro ani nepamatuje.

no,je to normalni...jinak bychom tech nenormalnosti meli uz vazne az moc

u nás něco podobného,ale mluví o klukovi nebo o pánovi a doma samozřejmě nikdo

Já si myslím, že to je normální. Naše téměř pětiletá Hanička si začala hrát s imaginárním soupeřem karty. :))