Potřebuju hodně názorů - diskuze

Já jsem dala malou do samostatného pokojíčku v půl roce, protože začala být strašně háklivá na zvuky a budilo ji, když jsem ve svém pokoji cokoliv dělala. Ale fakt je, že někdy za mnou do dnešních skoro 4 let v noci přijde a pak spolu třeba část noci spíme v posteli.

kdybychom měli pokojíček, byl by tam, i když te´d sme se vrátili zpět k uspávání že tam s ním musím ležet, takže bych musela ležet s ním. bohužel pokojíček nemáme a spí s náma, mám postýlku přiraženou ke své posteli a on má přední část odmontovanou. takto spí v postýlce, ale i s náma, mě to vyhovuje, že nám neleze do prostoru a on je spokojený, že maminka leží hned vedle a když má strach, tak si mě nahmatá a spí dál. to je pro mě důležité, abychom se všichni vypspali

nasi se k namanstehovali po 2,5 letech a porad spi s nama..a spime klidne vsichni 4 teda se psem 5 a mame obri postel ze 4 velkych posteli

je to jen vaše rozhodnutí a vám to vyhovuje, tak proč to měnitAdámek ( 3,5 roku ) taky spí s náma, pokojík jsme mu v bytě nezařídili, i když ho máme ( slouží jako šatna )...teda do postele nám nechodí, ale i z okolí vím, že je to běžnév květnu se stěhujeme na baráček a tam už svůj pokojík mít bude, tak jsem zvědavá, jestli to bude zvládat

Do tří let jsem neměla na výběr a tak spal s náma. Pak jsem ho zkusila dát do nového pokojíku a ono to vyšlo. Když to vyhovuje vám všem tak nevidím důvod ho násilně přesouvat. Ale je pravda že tím že šel do svého pokoje, tak většinu nocí prospí celé né jak dřív co se budil.

My jsme se navzájem budili a neradi spolu spíme i je občas. Takže Toník šel před rokem do svého poojíčku v roku...Ale když to vyhovuje všem stranám, tak je to na vás.Já až budumítmiminko tak ho zase do pokojíčku šoupnu ještě dřív.

Markétka šla ve třech letech a sama. Kája tenkrát moc plakala po narození a ji to rušilo. To jsme ze začátku spávali ve čtyřech. Domluvily jsme se a ona se cítila jako velká a dobrovolně odešla. Karolínka má tři roky a ještě spí v ložnici. Někdy i v mé posteli, hřeje mi záda jako kotě.

Kačka taky zatím spí stále s námi v ložnici. Přesun plánuji někdy na léto, ale spíš z toho důvodu, že v postýlce už dlouho spávat nebude moct, ona se ve spánku děsně vrtí, takže jí ta postýlka už začíná být dost těsná a velkou postel u nás nemám kam dát. Zatím nám to takhle všem vyhovuje, takže to neřeším. U nás spíš bude problém s tím, aby se Michal naučil Kačku respektovat ve společném pokoji a nebudil ji.

Spíme všichni pohromadě. A to dokonce v posteli nejen v pokoji :))

já si myslím, že je nejlepší dát tomu čas, netlačit na pilu, jednou odejde. obzvlášť, když to nikomu z vás nevadí!moje dítě takto před vánoci do pokojíčku jednoho večera samo od sebe z ničeho nic odešlo. já jen iniciativně okamžitě rozmontovala postýlku, aby se neměl kam vrátit jsem strašně ráda za každou věc, která se podaří bez stresů a křiku, prostě proto, že nastal správný čas.

Když vám to nevadí tak ho nech

Marusce tahne na ctvrtej rok a spi furt s nama. Neomezuje to nikoho, Anicka spi tvrdo, Maruska, kdyz usne taky a my soulozime potichu

Jasně,že je to v pořádkuZvlášť,když to nikomu z vás nevadí

A co řešíš?Vyhovuje vám vyhovuje Tomáškovi...hotovo. U nás to nešlo...my jsme se budili s holkama na vzájem, takže obě jsou tak od 10m. v pokojíčku.Podle slov Stellky...chviličku ve svojí postýlce, potom u maminky a tatínka

Adam šel do svého pokojíčku v 9 měsících, kdy jsem měla pocit, že už ho rušíme (manžel chrápe). Po narození Štěpánka se v noci hodně budil, začal chodit k nám do ložnice a tak jsme ho ve 2 letech a 4 měsících přestěhovali zpět k nám do ložnice, takže nemáme ložnici, ale ubytovnu sice chodí pořád spát k nám do postele (Štěpánek spí v postýlce), ale občas se zadaří noc, kdy spí celou dobu u sebe. On hodně ze spaní mluví, pláče, směje se, takže si myslím, že má divoké sny, tak je asi pro něj lepší, že je u nás. Takže jak píšeš, pokud vám to vyhovuje, neřeš to :-)

taky myslím, že pokud vám to vyhovuje tak to je v pořádku. Děda mého manžela zastává názor, že děti mají spát s rodičky minimálně do šesti, sedmi let....

Pokud vám to tak vyhovuje, nemůže to být špatně. Já Ádu učila od malička na postýlku, ale čím je starší, tím víc mívá noční děsy, takže jen tak do vlastního pokojíčku nepůjde. Začala jsem s ní spát v posteli a líbí se mi to, takže to asi budem provozovat až do puberty :)

Dokud sám nechce tak to neřeš.Dám ti příklad ze života.Gabka měla od dvou let svuj pokojík a trápily jí často zlé sny.Honza pak mezi 2-3 rokem spal se mnou a miminkem Zuzankou v ložnici a taky ho trápily v té době zlé sny.Jenže ho stačilo pohladit,přitulit a spal.Zatím co s Gabkou jsem pak musela být vzhuru celou noc.

pokud s tím nemáte problém, tak bych to taky neřešila. kdybych měla možnost, tak já Vojtu vypakuju do svého pokoje okamžitě mě společné spaní moc nevyhovuje, ale v obýváku na gauči se mi spát nechce, tak holt občas trpím

Pokud jste takto vsichni spokojeni, nevidim duvod, proc to menit

Pokud vám to všem 3 vyhovuje,nehroť to a uvidíš sama,kdy přijde ten správný čas

Myslím, že neexistuje jednotné dobře nebo špatně, každému vyhovuje něco jiného. My máme stále ještě v ložnici čtyřleté dítě a jsme všichni v klidu. Na stěhování nespěcháme, i když svůj pokojíček má dlouho. Navzájem se nebudíme a syn spí mnohem klidněji, když nás někde poblíž podvědomě slyší. Do postele nám zaleze jen občas a já si to stále užívám