Potřebuji poradit. Nechat to plavat či se vyjádřit a projevi... - diskuze

Zdravím všechny. Na pravou míru rovnou uvedu, že jsem chlap, ale hledal jsem nějaké diskuzní fórum, kde by se mi k tomu, na co se chci zeptat, mohlo vyjádřit co nejvíce žen, protože jsem v této fázi opravdu zmatený a nevím co dělat.Je mi 24 let a mám kamarádku, s kterou se znám již několik let a seznámili jsme se před čtyřmi lety, kdy jsme to spolu chtěli zkusit poprvé. Bohužel to nevyšlo a skončilo to po páté schůzce. Od té doby se z nás stali úžasní přátelé a prožili toho spolu opravdu mnoho. Jenže od prvního dne, kdy jsem ji spatřil, tak jsem k ní něco začal cítit a za tu dobu to přerostlo v mnohem víc i přesto, že jsme byli celou dobu na přátelské vlně. V říjnu jsme to spolu po domluvě chtěli zkusit znovu s tím, že do toho půjdeme pomalu a že když se to nepovede, tak zůstaneme nadále přáteli. Vydrželo nám to dva měsíce a chvíli před Vánoci se se mnou rozešla. Jenže za ty dva měsíce jsem se do ní zamiloval až po uši. Nikdy jsem ji to však neřekl, protože jsem se bál zpětné reakce, kterou bych mohl dostat. Rozchod jsem přešel a snažil jsem se na to zapomenout, jenže mi přijde, že ona se z toho plně nevzpamatovala, protože si píšeme od té doby skoro každý den a ona se snaží k tomuto tématu stále vracet způsobem: "možná jsme to zkusili ve špatnou dobu", "jsem z toho nějaká zmatená", mám tě opravdu ráda a nechci o tebe přijít", "přemýšlela jsem nad tím, že bych se s tebou chtěla znovu vyspat a zjistit, jestli se s tím dá ještě něco dělat" atd... Díky tomu jsem nad tím vším začal opět přemýšlet a uvědomil jsem si, že jsem se přes to nejspíše nepřenesl tak, jak jsem doufal a že ji stále miluji. Největší problém je ten, že takto zamilovaný jsem ještě nikdy nebyl. Když si zpětně vzpomenu na svůj poslední nejdelší vztah, který trval skoro 2,5 roku a vzpomenu si na city, které jsem měl k tehdejší partnerce, tak jsem k ní tehdy necítil ani z 10% to, co cítím k této slečně. S touto slečnou toho máme dosti společného a dokážeme se spolu bavit hodiny a hodiny a nikdy nám nedojde téma, o kterém bychom se spolu mohli bavit. A jakýkoliv čas, který trávíme spolu, je pro mě ten nejkrásněji strávený čas. Snažím se ji podporovat ve všem, co má ráda. Podporuji ji v jejím profesním životě, jelikož je neskutečný workoholik a chce to někam v životě dotáhnout. Také jsem a byl jsem tu pro ni vždy i v těch nejtěžších chvílích.V příštím týdnu se se mnou chce vidět poprvé od našeho rozchodu a já bych chtěl od vás slyšet názor, jestli bych ji měl své city říci na rovinu a připravit se prostě na to nejhorší, že ona to nedokáže opětovat... nebo to nechat prostě plavat a pokusit se zapomenout? Já se jen prostě bojím, že s touto slečnou už nikdy nemohu být kamarád, protože to co k ní cítím je tak silné, že se toho jen tak nezbavím... A tím co mi psala, mi přijde, že ji to také stále vrtá hlavou.Děkuji předem za názory / rady.