Porod Vojtíška - diskuze

Dobrý den, maminky, když si tady čtu vaše příspěvky, tak jsem si řekla, že Vám taky napíšu svůj příběh. Otěhotněla jsem v říjnu 2008, byla jsem velice šťastná, ještě když se to povedlo hned napoprvé. Bohužel se mi nevyhly těhotenské nevolnosti v prvních 3 měsících jsem zhubla 4 kg,no hrůza, vše co jsem snědla šlo ven. Tak jsem šla rovnou na nemocenskou, vůbec mi to ale nevadilo, měla jsem alespoň čas připravit se na miminko. S manželem jsme nechtěli vědět co to bude, on chtěl holčičku, já chlapečka. Ve 30.týdnu mi mudr. řekla, že mám problém s čípkem, takže musím pořád ležet, a že bude ráda jestli prcka udržím alespoň do 36. týdne.Termín jsem měla 17.7. a 20.7. Bála jsem se, že když porodím dříve, tak se může něco stát, ale na druhou stranu jsem si říkala, že to alepoň přijde nečekaně. Sbaleno jsem už raději měla .A ejhle miminku se nechtělo vůbec na svět. 17.7. mě sousedka vytáhla do hospody a ptala se mě, zda už mám poslíčky a já že pořád nic, že to asi jen tak nebude. 20.7. jsem šla už na kontrolu do porodnice, kde mi mudr. řekl, že ještě nejsem připravená ať jedu domů, poslechla jsem ho a jela. Další kontrola byla 22.7., byl tam jiný mudr. vyšetřoval mě velice bolestivě až jsem z toho špinila a podle toho co jsem zde četla provedl asi Hamiltona, říkal že jsem na 1 cm otevřená,tak ať jedu domu, tam vytírám schody a sexuju. Ale kdo by měl na sex pomyšlení . Šla jsem si brzy lehnout a ve 23:56 mi odtekla voda. Vzbudila jsem manžela a jeli jsme do porodnice. Zde byla rutinní předporodní prohlídka, dostala jsem antibiotika, manžela poslali domů, že se nic neděje, žádné bolesti nebyly, pořád 1 cm. Šla jsem si lehnout na porodní box. Ráno přišla nová směna a mudr. mi řekla, jesli chci pomoct, řekla jsem \"ano\" a zavedla mi tabletku na vyvolani. Po nějaké době přišly bolesti, ale dalo se to vydržet, jsem si říkala, co ty ženské mají nic nevydrží haha to mi trvalo jen chvilku. Dostala jsem další infuzi na vyvolání, protože stále 1 cm , dostala jsem kyslík, prcek pořád spal, tak ho chtěli vzbudit, aby věděli zda je vše ok. Bolesti se stupňovaly a já konečně mohla zavolat manžela přijel v 10:15 to už jsem myslela, že se zblázním, ale zapřísahala jsem se, že epidurál nechci. Kontrakce co 2 minuty, otevřena na 4 cm,pořád jsem musela ležet takže děs, monitorovali mě. Najednou jsem měla tlak a už jsem rodila no síla, na 9 zatlační byl Vojtíšek na světě. Narodil se ve 12:54, 3400g a 51cm. Jsem vděčná, že byl manžel u porodu, protože co následovalo potom bylo daleko horší. Měla jsem přirostlou placentu,mudr. ji rval, debil mě pěkně roztrhal, hodně krve jsem ztratila a o šití raději nemluvím. Ale co, ten uzlíček štěstí za to přeci stojí.Už se těším na další. Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, ale nešlo to jinak. Mějte se krásně.