banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Porod červenec 2017 - spokojenost - diskuze

0 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Tuto porodnici jsem si vybrala především kvůli dobrým recenzím a velmi kvalitnímu vybavení včetně oddělení pro nedonošené děti. Je celkem těžké se přihlásit přes registr, jelikož je velký zájem. A obzvláště ženy rodící v letních měsících, já měla termín koncem července, (kdy se postupně maluje ve všech porodnicích v Praze) musejí mít velmi rychlý internet a rychlé prsty, protože kapacita je snížena snad skoro o polovinu.
V době těhotenství jsem byla pouze 3 krát na ultrazvuku a musím podotknout, že je to vždy výlet minimálně na půl dne. Z odborného hlediska jsem byla ale vždy velmi spokojená. Vždy mi lékař/lékařka vše popisoval/a, aniž bych je o to musela žádat, a veškeré otázky mi zodpověděli. S přítomností studentů se musí počítat, jelikož jde o fakultní nemocnici.
Přestože mi bylo teprve 24 let, kvůli hraničnímu prvotrimestrálnímu screeningu mi byl doporučen odběr plodové vody. Po rozhovoru s velmi milou paní docentkou Baxovou, která mi vše srozumitelně vysvětlila, včetně výsledků, riziku, postupu zákroku apod. jsem se rozhodla zákrok podstoupit. Rozhodně jsem nebyla do ničeho nucena, rozhodnutí bylo zcela na mne, což velmi oceňuji.
Samotný odběr proběhl v únoru 2017 a prováděl ho profesor Calda, byla jsem opět velmi spokojena, zákrok nebyl bolestivý, jen trochu nepříjemný kvůli vpichu dlouhé jehly. Ale vše proběhlo rychle bez zdržování. Atmosféra na sálku byla příjemná, sestřičky taktéž. Jen při čekání na samotný odběr sedí člověk s dalšími 2-3 těhotnými maminkami a nemá prakticky žádné soukromí, vše je slyšet, otevřeně se baví o zdravotním stavu.. Ale pro mě osobně to nebyl problém-já jsem věděla něco na ně, ony zas na mne, tak to bylo fér.
Čekání na výsledky bylo neuvěřitelně dlouhé (asi jen týden, ale pro mě to bylo jak rok) a naštěstí vyšlo vše v pořádku.
6 týdnů před termínem porodu jsem docházela 1x týdně na monitor. Objednávání přes internet na konkrétní hodinu většinu dnů fungovalo, jen jednou jim spadl server či cosi, ale i tak to šlo rychle. S blížícím se termínem porodu ovšem končí možnost objednání předem, jelikož to už bývá plné. Ale nikdy jsem nečekala déle než 45 minut. Samotné monitory (je jich tam asi 5) obsluhuje většinou jedna porodní asistentka, která tam má 2-3 studentky, které ale bývají velmi schopné a jsou celou dobu pod kontrolou.
V den termínu porodu mi byl proveden monitor a byla jsem odeslána se na dvě hodiny projít po Praze, protože se jim nějak nezdařil. Po dvou hodinách mi ho natočili znovu a s velmi mírnými kontrakcemi mě poslali domů. Já jsem odpoledne ještě oběhala pojišťovny, obchody apod. A konečně se dostávám k samému porodu - Hned další ráno jsem se probrala a sotva jsem vstala, pomalinku mi začala odtékat plodová voda. Bylo sedm ráno a jelikož nebydlíme v Praze, tak jsme do porodnice jeli v největší ranní dopravní špičce. Cestou jsem se snažila zachovat klid, jelikož přítel byl už tak dost nervozní. V autě jsem měla kontrakce po 3-4 minutách, tak jsem trochu doufala, že můj první porod proběhne rychle. Navíc váhový odhad byl 14 dní před termínem 2,8 kg, tak jsem věřila, že budu mít tak 3 kilové miminko. Do porodnice jsme dorazili v devět dopoledne, hned mě ochotně přijali na sál, udělali monitor, pak prohlédli, pak klystýr. Byla jsem v místnosti se 2 sprchami, 2 záchody a 2 velkými gymbally. To vše mohl člověk využít dle libosti. Po většinu času jsem tam byla stejně sama, zrovna ten den nebylo moc rodiček. Rovnou mi určili místo na porodním sále (to byla ale výjímka, většinou ženy chodily ještě do nějaké jiné místnosti, kde jsem já nebyla), tam jsem se dostala asi v půl dvanácté. Museli mi píchnout plodovou vodu, protože odtékala moc pomalu. Na epidural se mě ptali několikrát a jak se postupně bolest zvyšovala a na rychlý porod to nevypadalo, tak jsem k němu svolila. Píchal mi ho moc šikovný pan doktor, jméno si bohužel nepamatuji, měla jsem tam jiné starosti. Jak čas postupoval, mohla jsem si kdykoliv zajít zpět do sprchy, pak jsem si požádala o gymball a ochotně mi ho donesli vedle lůžka na porodní sál (ale to jsem byla asi také výjimka, nikomu jinému ho nenesli). No jak šel čas, tak mi dali druhou dávku epiduralu a k tomu mi ještě dávali nějaké čípky na urychlení, protože to vše postupovalo hrozně pomalu. Asi ve tři mi i druhá dávka epiduralu přestala účinkovat a bylo mi sděleno, že další už dostat nemůžu. No tak jsem si pomyslela, že aspoň to čekání mi usnadnil a že budu muset zažít skutečnou bolest porodu. Po celou dobu mi radili všelijaké úlevové polohy, a až ke konci mě nutili vytrvávat v těch nejbolestivějších polohách, aby šel porod co nejrychleji. Asi v půl čtvrté mi lékařka sdělila, že jsem dostatečně otevřená, jestli necítím tlak na konečník. Já ale nic necítila. Na monitoru bylo miminko spokojené, moje porodní cesty připravené ale dítě nikde. Porodní asistentka mi krásně vysvětlila jak mám správně tlačit a přestože mě ubezpečovali, že dělám vše správně, miminko nechtělo sestupovat, slyšela jsem jen jak pořád dokola opakují že kolem hlavy má pořád moc prostoru a že nejde dolů. Nakonec po marném snažení a asi čtvrt hodině prosení (byla to hrůza slyšet pořád že nechce dolů a kontrakce jak blázen snad s pauzami jen asi 5 vteřin) se v půl páté odpoledne rozhodli přistoupit k císařskému řezu. Šlo to vše pak strašně rychle, byl to opravdu sehraný tým, každý přesně věděl co má dělat a kde být a asi za 25 minut po rozhodnutí o císaři přišla na svět dcera Anežka. A váhový odhad také moc netrefili, měla skoro 4,1 kg.
Jen mi ji v rychlosti ukázali a odnesli pryč. Když mě pak převáželi ze sálu na JIP, tak mi novopečený tatínek ukazoval její fotky a jak si ji choval. Já jsem mu tak záviděla! Na pokoj mi ji donesli asi 3 hodiny po porodu jen na přiložení, byl to ten nejkrásnější okamžik v mém životě a já rázem zapomněla na veškerou bolest, kterou jsem prožila.
Na JIP přišla fyzioterapeutka, která vysvětlila cvičení a vstávání, člověk dostal i papír kde bylo vše srozumitelně popsáno. Jen krátce k oddělení šestinedělí - jak jsem zmiňovala, malovalo se, takže jsem byla na dvoulůžkovém pokoji, který byl původně pro rizikové těhotenství, takže vážení miminka na chodbě, ale na druhou stranu každý pokoj měl vlastní koupelnu a záchod. Jídlo celkem chutné, porce dostačující, nejsem moc náročná. Péče o maminky výborná, péče o děti velmi dobrá. Trvají na pravidelném kojení co 3 hodiny, když jsem nechala malou spát 4,5 hodiny tak mi bylo vynadáno. Vůbec nemají potíže dát umělé mléko a propustit s dodatkem "kojená a dokrmovaná Hippem", ačkoliv dostala jen jednou 20 ml, pak již nebylo třeba a pediatr se pak diví, co to tam píší.Ohledně péče o miminko, tak prvorodičkám vše vysvětlí a ukáží, vícerodiček se zeptají a případně také zainstruují. Paní matrikářka je trošku přísná, tak je dobré mít všechny formality připravené, pak se občas i usměje.
V porodnici vám zapůjčí noční košili, oblečení pro miminko, porodnické vložky (těch je dostatek), plenky pro miminko jsou jen na 1 den, olejíček apod. k dispozici jsou. Dostali jsme jeden balíček vlhčených ubrousků, což na těch pár dnů bohatě stačilo. Co je dobré mít s sebou je kojící čaj + další věci, co porodnice uvádí na stránkách.
Strávila jsem v této porodnici celkem 4 noci (kvůli císaři) a celkově jsem byla velmi spokojená. Při příštím těhotenství se určitě znovu rozhodnu pro tuto porodnici.

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

17 %
11 hlasů

0 %
0 hlasů

8 %
5 hlasů

58 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 66 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40