Ahoj, chápu, že máš starost. Nebrala bych to ale tak křečovitě, konečně už s tím stejne nic neuděláš, co bylo, to bylo a ještě k tomu nervy, tím tomu rozhodně nepomůžeš. Nahlásila bych to doktorovi, on zváží situaci a řekne ti. Myslím ale, že se nemusíš bát. První těhu, že jo? To se člověk ze všech pouček a pravidel skoro zblázní, snažiš se pro mimi dělat jen to nejlepší. Uvědom si ale, že všechna poučení typu smíš / nesmíš jsou prezentována na nejkrajnějších případech. Ve valné většině, i když se "prohřešíš", miminku neublížíš. (Ale zase na to spoléhat a vědomě konat to, co se nedoporučuje, to je taky pitomost.)Tak abych tě uklidnila - pár mých hříchů:V těhotenství se nemá jíst moc jater a tedy i třeba paštik (prý) - to jsem zjistila poté, co jsem zdlábla paštiku. Jasně, měla jsem z toho taky skoro nerva, ale zpětně hodnoceno, zbytečně - tím velkým množstvím se zcela jistě nerozumí jedno balení.To samé platí třeba o Hermelínu (tam zase jde o tu plíseň, svým způsobem cosi na bázi antibiotik) - opět jsem se dozvěděla, až když jsem ho slupla. Uzeniny - nezdravé i pro netěhotné - to ale byly jediné mé těhotenské chutě. Našemu psovi jsem ujídala (spíš se přiznám, že sežrala) nejednou z jeho točeného salámu, který dostává jako odměnu. (Takže v práci jsem pak slýchala poznámky: "Ani psovi žrádlo nenechá na pokoji.")Stres v těhotenství - rozhodně neprospívá ani mamince ani miminku. Řeknu ti, tak velký a navíc přetrvávající stres jako v těhu jsem ještě nazažila (to je ale povídání samo o sobě a s těhu jako takovým neměl nic společného, resp. těhu rozhodně nebylo jeho důvodem.)Dřina v těhu - podle příruček hrozí potrat. No a u mě? V den, kdy jsem čekala, jestli MS přijde nebo ne (takže jsem vlastně už těhotná byla), jsem byla na borůvkách a pak nesla z lesa dva plné kbelíky. Bohužel jsem ale musela mlčet. Pár dní na to mi cestou do práce přestalo jet auto, na pomoc mi přijel kolega a auto jsme ve dvou tlačili asi tak 150 metrů do kopce (poučení - vozit lano!). A říct jsem mu to taky ještě
nemohla.Dostavovali jsme dům - můžeš se vyhnout fyzické námaze, ačkoli jsi těhu? Těžko.Táááák, určitě by se toho našlo víc, čím jsem "zhřešila" já, ale pro illustraci to snad stačí.Takže moje rada - nevyšiluj nad tím, co bylo, užívej si těhu, držím ti , bude to v pohodě.P.S. A výsledek "mých hříchů"? Jsou mu dva roky, zdravej, krásnej, pohodovej klučičák. U tebe to bude zrovna tak. Teda jestli přesně tak, to teda nevím - tam je šance 50:50, buď s pindíkem nebo bez