banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Pohoda před, při i po.... - diskuze

21 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Ahoj, taky přispěju troškou do mlýna... Svého manžela jsem poznala den před Štědrým dnem a okamžitě jsme si padli do oka - já byla po rozchodu a on se chtěl zrovna rozejít s partnerkou... V únoru jsme se k sobě nastěhovali, ale už předtím jsme zatoužili po miminku, i když to bylo hodně, hodně bláznivé a rychlé ... Nikdy jsem nic podobného nezažila, a do té doby jsem se na dítě moc necítila... Hned ( na Valentýna ( se mi podařilo otěhotnět ), a já byla moc šťastná. Těhotenství probíhalo v pohodě, jen první týdny lehké nevolnosti, jinak vůbec žádný problém. Všechna vyšetření v pohodě, přibírala jsem přesně 1kg měsíčně a těšila se na naše překvapení ( pohlaví jsme nechtěli znát ). Termín jsem měla stanoven na 9.11... v noci 7.11 mě ve 4 hod probudilo vlhko ... v kalhotkách. Říkala jsem si, že to asi bude výtok, a nepřikládala tomu velký význam, protože to vypadalo, že budu přenášet. Dopoledne ze mě stále něco vytékalo, voda byla růžově zbarvená, a já začínala mít pocit, že možná dnes to bude ten den D. Celé dopoledne jsem ještě vařila, myla nádobí, uklízela a DOKONCE SI TEPRVE BALILA TAŠKU DO PORODNICE !!! Prostě jsem myslela, že budu přenášet, a tak jsem sbaleno jednoduše neměla!!! Jo, jsem praštěná... Když jsem měla zbaleno, už se mi trošku třásly ruce... tušila jsem, že se blíží ASI porod. Kontrakce jsem neměla, jen pořád lehce vytékala tekutina. Vzala jsem si kabelku ( sbalenou tašku do por. jsem nechala doma , na nástěnce lísteček manželovi, kde ji případně najde, až se vrátí z práce ) a jela do porodnice. Na příjmu mě vyšetřili a nevěděli, zda se jedná o plodovku nebo ne, přesto si mě pro jistoti nechali na čekacím pokoji. Sestra se divila, že jsem do porodnice přijela sama autem , a když na to teď vzpomínám, byla jsem asi opravdu cvok :-) No, sepsali jsme přijímací papíry, mezitím se zjistilo, že mi opravdu odtéká plodovka, a že si mě tam už nechají.... Dopadlo to tak, že večer za mnou dorazil manžel, dovezl mi tašku, dostala jsem 3 infuze s antibiotiky a já se pořád ptala, jestli mě teda pustí domů, nebo ne... celou noc mě sledovali a vyšetřovali ( v noci jsem měla pouze asi 3 slabé kontrakce a ráno mi zavedli 1 a 1/2 tabletky na vyvolání. Do té doby bylo všechno v pohodě, po zavedení vyvolávacích tabletek mě ale čekalo 7 hodin silných a bolestivých kontrakcí - vůbec jsem se neotevírala, od 8 hod do 14 hod jsem se otevřela jen na 4 cm - Když jsem si myslela, že už to nevydržím, protože jediná poloha, která byla alespoň trochu snesitelná, byla na míči ( opřená čelem o kuch. linku ), a kdy už jsem i na manžela byla protivná, poprosila jsem o epidurál, který jsem původně nechtěla. Zavedení proběhlo bez bolesti, a já se najednou jako zázrakem otevřela na 8 cm!!! Pomohl ten epidurál. Pak už to šlo jako po másle. Sestřičky mne chytily za ruce, dovedly na sál, položily na porodnické křeslo, po přípravě jsem najednou pocítila nutkání na tlačení. To už jsem mohla tlačit, manžel mě držel za ruku, já třikrát zatlačila a porodila hlavičku, pak ještě dvakrát, a porodila i ramínka a zbytek tělíčka. Vůbec mě to nebolelo, jen jsem cítila vylézající tělíčko. Když mi položili na bříško toho zakrváceného, ale nádherného chlapečka, byla jsem absolutně šťastná, a nemohla tomu uvěřit.Manžel mi pomohl strašně moc tím, že při tlačení mi řekl, že jsem šikovná a jde mi to dobře.... byla jsem moc ráda. Placenta vyšla sama, a šití bylo taky v pohodě, díky epidurálu jsem se prostě vyhnula jakékoliv bolesti... u šití jsme dokonce se sestrami a manželem sedícím naproti té " řezničině" vtipkovali Hned druhý dne jsem říkala, že jdu klidně rodit hned znova... Teď je našemu rošťákovi 8 měsíců a je to to nejkrásnější, co mne v životě potkalo. On je velký pohodář a smíšek, celá rodina se v něm vidí. Všem přeji pohodové porody a mějte se
ano, ano vče ošklivé je zapomenuto a to krásné si pamatujeme už na vždy.
Moc krásný příběh, já jsem teď pořád naměko, takže jsem si opět zaslzela. Jinak k tomu prcku - já mám 152 a vůbec by mě nenapadlo, že je to na závadu.Můj zatím jediný strašák z porodu je - zda to poznám - že už to je ono(první mimi), každý říká, že rozhodně ano :-)
@flodrik To já si myslela, že až přijde čas porodu, že na mě přijdou šílené stahy a bolesti, že si budu počítat kontrakce a pak pofrčím taxíkem nebo s manželem do porodnice ( jako scéna z filmu ) no a nakonec jsem tam odjela sama, bez jakýchkoli příznaků ( krom toho výtoku ) fakt jen s tou kabelkou. Když mi v porodnici dělali zkoušku, jestli ze mě teče opravdu plod.voda, ukazovalo jim to celý den, že ne.... Až někdy večer se vložka trošku zbarvila... to proto jsem se jich pořád ptala, kdy mě pustí domů prostě pohoda... každopádně porodit musíme každá a ať už to bude jakkoli, zážitky s těmi našimi nádhernými zlatíčky nám den porodu zasunou hodně dozadu do šuplíčku a budeme zase žít jen temi jejich pokroky a okamžiky společného štěstí..,. Nikdy bych nevěřila, že dítě dokáže tak strašně rychle dělat pokroky, opravdu každý den pozoruju jeho vývoj a je to nádherný... jsem moc šťastná, že kulíška mám....( za 15 let asi budu mluvit jinak)
@Minuska to je pravda po porodu je už jen ta radost z našich zlatíček.
@kamila přesně tak při porodu jsem malou prakticky proklínala, že mi dává zabrat a v okamžiku kdy mi jí ukázali, jsem si na tu hrůzu zapomněla
@kamila :o) A člověk zapomene na všecko.
@Minuska
@flodrik Určitě to poznáš,neboj
@Small :) Jojo
hezký příběh, já se se svým expřítelem (podotýkám tatínkem Markétky) seznámila loni v únoru a na konci března jsme se rozhodli pro miminko..je škoda, že nám to nevyšlo a přitom to bylo velmi nadějné..ale každá špatnost má nějaká ty plus a tím je pro mě dcerka, dneska zrovna 7měsíční...Takže mi věř, že rozhodně to bláznivé nebylo :o))A jsem ráda za tebe, že i přes tu rychlost to máte mezi sebou skvělé
@Lillynka děkuju, přála bych ti větší štěstí s partnerem, ale dcerka ti to jistě všechno vynahradí a pak... přijdou světlejší zítřky, uvidíš.... Hodně štěstíčka...
@Lillynka Ono dlouhé chození většinou nemá cenu...lepší je hned jít do toho na plný plyn a bud to vyjde nebo né

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

21 %
4 hlasy

79 %
15 hlasů

0 %
0 hlasů

Celkem hlasovalo 19 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40