pohlaví dítěte - diskuze

Ahojky, my to vědět taky chceme, zatím máme pracovní název mimča Fazole, na prvním utz tak podle přítele vypadalo...ale nechceme mu tak říkat až do porodu, proto to budeme chtít vědět, ale nejspíš si to necháme pro sebe...

ahojky, kdybychom čekali 1 dítko, tak si to možná taky nenecháme říct. Ale čekáme dvojčata, už samotná tahle informace byl šok (se kterým jsme se vyrovnávali asi 2 měsíce), tak jsme pohlaví chtěli vědět, ať víme aspoň trochu, na co se připravit. I když si stejně nedovedu představit, co to bude za rodeo, až budou kluci tady řádit s námi

nechala jsem si to říct. stejně jsem byla přesvědčená od začátku, že čekám kluka, ale pro jistotu:-) nějak se mi tím to mimino v břiše zosobnilo nebo konkretizovalo nebo jak to vyjádřit. prostě už měl jméno a věděla jsem, s kým komunikuju. praktický argument hrál taky roli, přišlo mi, že v obchodech je vše růžové nebo modré a nic mezi tím:(

Já jsem pro překvápko. My jsme to věděli jednou z plodovky a pak už jsme jenom čekali, až se ten kluk narodí, tak jsme alespoň jméno neprozradili. Ale potřetí jsme neřekli ani pohlaví ani jméno

Ja bych pukla zvedavosti, tak dost cekani do toho 5 mesice, kdy to pujde videt.

Ahojky, tak já jsem u prvního předstírala před okolím, že chceme být překvapení. Věděla jsem to opravdu celou dobu jenom já a nikomu jsem to neřekla. I když to bylo hodně těžké, protože v dnešní době si všichni myslí, že to stejně maminka ví. Tak mi ostatní v těhotenství říkali: Ty to stejně víš a nechceš povědět! Bylo hezké sledovat jejich reakce a jejich tipy. A myslím, že to bylo opravdu překvapení, když se malá narodila a teprve se okolí dozvědělo, že je to holka. Na konci těhu jsem už manželovi říkala, že to asi bude holčička. Ale že si doktor nebyl jistý a tak... taky jsem měla potřebu se o to tajemství podělit. A teď?????? Já vím, že vědět to má jistě své vyhody. Počínaje oslovováním v bříšku, konče vývabou, kterou už však u druhého nebudu tolik řešit. No tak bude mít kluk i nějaké ty dupačky doma růžové, kdyby náhodou Ale ráda bych, aby to bylo opět překvápko. Takže se zachovám asi stejně. Kdo ví.

Ahojky, tak já jsem u prvního předstírala před okolím, že chceme být překvapení. Věděla jsem to opravdu celou dobu jenom já a nikomu jsem to neřekla. I když to bylo hodně těžké, protože v dnešní době si všichni myslí, že to stejně maminka ví. Tak mi ostatní v těhotenství říkali: Ty to stejně víš a nechceš povědět! Bylo hezké sledovat jejich reakce a jejich tipy. A myslím, že to bylo opravdu překvapení, když se malá narodila a teprve se okolí dozvědělo, že je to holka. Na konci těhu jsem už manželovi říkala, že to asi bude holčička. Ale že si doktor nebyl jistý a tak... taky jsem měla potřebu se o to tajemství podělit. A teď?????? Já vím, že vědět to má jistě své vyhody. Počínaje oslovováním v bříšku, konče vývabou, kterou už však u druhého nebudu tolik řešit. No tak bude mít kluk i nějaké ty dupačky doma růžové, kdyby náhodou Ale ráda bych, aby to bylo opět překvápko. Takže se zachovám asi stejně. Kdo ví.

já bych to nevydržela...Ota říkal,že je mu to jedno a když jsem se ho zeptala jestli to chce vědět tak řekl,že ne a stejně jsem mu to vyslepičila...jsem prostě drbna:D

Tak já jsem to věděla i bez UTZ,co to bude...a taky tomu tak bylo...máme dokonalou holčičku...!! Teď čekáme druhé,tak uvidíme,zda bude můj instinkt zase správný... Tatínek by teda teď chtěl chlapečka,ale říká,že i kdyby to byla druhá cácorka,tak hlavní bude,aby byla zdravá...

3x jsem si to nechala říct.Jsem jen zvědavá ženská.