Plánované rodičovstvý - diskuze

U Markétky jsem čekala až budu mít po nemoci. Plánování miminka přerušila Borelióza a silné ATB. U Karolinky mi nebránilo nic. Byla jsem na dovolené těhotná. Teď mi brání malý domácí prostor, malé auto a nabytá svoboda. Holky už jsou samostatné, já mám zaměstnání a spoustu nových známých a celkově je mi teď dobře. Toho se moc nechci vzdát.

Dlouhé roky nepřítomnost vhodného otce... na to jsem asi příliš pragmatická a \"rozumná\". Pak už vůbec nic.

Já čekala až dostanu v práci smlouvu na dobu neurčitou. Pak jsem taky nechtěla dítě na vánoce.

Ondra v plánu nebyl Peťa ano, ale rychlovka. Jeden den jsme si řekli, že si pořídíme miminko, podmínka byla přestat kouřit. Tak jsem hned s tím sekla, dobrala HA pak, že nechám měsíc na to,aby se tělo po te antině vzpamatovalo. Pak následovala vyvolávačka a asi 3 týdny na to jsem otěhotněla. Nemělo cenu na něco čekat, protože jsem počítala i s variantou, že to může trvat dlouho než otěhotním.

Ondra v plánu nebyl Peťa ano, ale rychlovka. Jeden den jsme si řekli, že si pořídíme miminko, podmínka byla přestat kouřit. Tak jsem hned s tím sekla, dobrala HA pak, že nechám měsíc na to,aby se tělo po te antině vzpamatovalo. Pak následovala vyvolávačka a asi 3 týdny na to jsem otěhotněla. Nemělo cenu na něco čekat, protože jsem počítala i s variantou, že to může trvat dlouho než otěhotním.

promiň, ale ta ségra má ale priority

nic, my jsme chtěli a bylo

Pro mě rozum-mít správného partnera(to se napoprvé ukázalo jako blbá volba, ale co už), pak nějaké to finanční zabezpečení i do budoucna-mimi jsme s Martinem chtěli už dřív, ale přeci jen bez nároku na PPM a RP dle volby by to bylo blbé a nejsem ten typ že když nemám práci pořídím si další a něják bude. Lékaře, postavu, případně zda se mi to hodí na dovču jsem neřešila

S bývalým jeho osoba a se současným partnerem vlastně nic, prostě jsme se rozhodli, že chceme. Samozřejmě to bylo ve chvíli, kdy jsme na tom nebyli finančně nejhůř. Na vlastní bydlení jsme bohužel čekat nemohli, to v našem případě možná nebude nikdy. Ne že bychom hypotéku asi neutáhli, ale banky k nám asi nebudou zrovna nejvstřícnější - vadí, že přítel je cizinec s trvalým pobytem a já samostatně nebudu mít dost vysoké příjmy.

mladší partner, který nebyl připravený (to jsem si teda myslela dřív) teď vím , že by nebyl připravený nikdy

Vlastně nic, jsme se domluvili a začali.

Asi přemýšlení o tom, jak to zvládneme finančně. Přeci jen hypotéka a představa jen jednoho příjmu....

My jsme si jednoho dne řekli,že už jsme připravení (psychicky) a šli jsme na věc

S prvním dítětem jsem prostě věděla že až po svatně, bez toho vlak nejel, to jsem se ani s mužem o tom nějak výrazně nebavila, o ruku mě požádal v březnu, svatba v říjnu a v listopadu jsme se rozhodli že vysadíme prášky a uvidíme. Viděli jsme hned v prosinci. Druhé dítko bylo plánované tak aby byly co nejdřív od sebe, ale nechtěla jsem otěhotnět při kojení takže jsem 10 měsíců kojila, skončila někdy v červenci, v srpnu jsem byla na kontrole jestli je vše OK a v září jsem byla těhotná. Mě teda tohle plánování u tvé sestry nevadí a ani mi nepřijde nějak divné, chápu že někdo chce dítko v létě, někdo v zimě, i rozumím důvodu počkat po nějaké oslavě nebo dovolené. Jestli má někdo tu jistotu že otěhotní hned nebo tomu aspoň hodně věří, tak proč ne.

kdyz nebudu pocitat finance- jelikoz ty muzou byt problem vzdy ze jo? tak hlava:D:d proste se to tam bije.chvili chce-.pak zas ne...

2 děti mám neplánovaně, 3. jsem plánovala a nic mi v podstatě nebránilo. V době, kdy jsme chtěli počít Danču, jsme měli zaplacenou dovolenou. Nic jsem neřešila.

první jsme chtěli, pracovali na něm :) ale neomezovali se v ničem, druhé jsme neplánovali, chtěla jsem si užít léto, dovolenou, aspoň rok a více bez kojení, jít do práce a pak si zase říct dost s prací je čas na druhého prcka a bum v listopadu Verča ještě nebude mít ani 3 a narodí se Robinek asi to tak má být

Nevím, jelikož ani jedno z mých 3 dětí není chtěné, ale ani nechtěné a plánované nebo neplánované.

u prvního nám nebránilo nic. Resp. neptali jsme se nikoho a ani sami sebe, jestli jako budem chtít dítě a kdy. Prostě se jednoho dne rozhodlo, že se \"to tam pošle\" a bylo. Aneb \"Nebyl čas přemýšlet, kdo je kdo, rozkaz zněl jasně..\" U druhého nám též nebránilo nic, ale holt jako nic se taky nepovedlo :D Teď už nám brání to, že mi vyprší rodičák, musím do práce a chcem se stěhovat. Takže až to vyřešíme, třeba nějaké dítě bude (ačkoliv včera byl \"opilecký oplodňovací sex\" bez přerušení a bez kondomu, ale z toho nic nebude, mám to vypočítaný).

Ani u jednoho nám vědomě nic nebránilo.

Dorotka byla víceméně neplánované dítě. S druhým otěhotněním jsem otálela 4 roky. Chtěla jsem se po Dorotce ještě vrátit k divadlu a užít si zase sebe samu - bez břicha, bez kojení, bez nikoho, jehož život by byl přímo závislý na tom, jak se stravuju, jestli piju, kouřím, spím/nespím. A HLAVNĚ - chtěla jsem se na druhou mateřskou těšit. Protože mateřská s Dorotkou, ačkoli ji moc miluju, bylo pro mě traumatizující a ne zrovna šťastné období. Bála jsem se, že to budu prožívat stejně, tak se mi do toho dlouho nechtělo. Po 4 letech to tak nějak přišlo samo. Teď si mateřství vyloženě užívám(až na ten boj s kily :-)). Uvažuju i o třetím dítěti, ale chci si dát zase tak 4 roky pauzu od těhotenství. Za 4 roky mi bude 35 let. To ještě snad půjde...

Obě děti plánované, prostě jsme si řekli teď už je čas a HNED bylo ... kdybych se měla ohlížet na ostatní věci, nemáme je NIKDY. jinak rozumné je: měli by chtít oba