Obilňák - diskuze

Původně jsem na Obilňáku rodit nechtěla, ale v 30. týdnu se u mě objevila preeklampsie a moje gynekoložka mě poslala na vyšetření na Obilňák. Tam už si mě nechali. Ležela jsem přesně měsíc na odd. rizik.těhu (č.6) - měla jsem štěstí, že jsem to stihla, než ho (pro mě naprosto nelogicky ) přeložili do Bohunic. V březnu 2008 jsem ve 34. týdnu porodila - spontánní porod musel být nakonec zakončen císařským řezem s důvodu hrozící hypoxie. Po porodu moje holčička putovala na odd. intermediární péče (č.11) a já na pooperační odd. (č.17), odkud mě po necelých dvou dnech přeložili na odd. asist.reprodukce (č.7). Na všech odděleních jsem narazila na skvělé doktor(k)y a sestry a jen díky nim jsem já i dcerka naživu a obě jsme zdravé! Nebudu jmenovat všechny doktor(k)y a sestry, kterým jsem vděčná, byl by to dlouhý seznam Pracují tam opravdu profesionálové, ochotně mi odpovídali na moje otázky a starali se o mě opravdu báječně. A o dcerku na odd.11 také - jen díky nim a jejich péči jsem si po 3 týdnech odvážela dcerku plně kojenou!
Obilňák je sice stará budova a na některých odděleních je to znát - někde jou opravdu horší sociálky. Ale mně jde spíše o lidi a ti tam jsou naprosto skvělí. Většina rodiček tam nestráví delší dobu než 1 týden a ten se dá přežít i s horšími sociálkami nebo klasickou nemocniční stravou Já jsem tam ten měsíc a 6 dní přežila bez úhony, vzpomínám na ně moc ráda a Obilňák doporučuji všem