banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

obdobi vzdoru.Jak byste reagovali v teto situaci? - diskuze

15 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Na ulici pred domem mam sraz s kamoskou, aby se probehli nasi psi.Mam dve deti, jedno miminko v nositku na brichu a dalsi (v dubnu bude mit2 roky) chodici.Na konci ulice mala ukazuje na me a s \"Mama\", ze chce do naruce. Zkusim jivzit, ale s malouna brichu na to nemam silu a tak ji pokladam na zem. Vysvetlim, ze mammiminko na brichua ze ji tedy po zkousce opravdu neunesu. Navrhnu, ze muze jit za krk. Touz mala ale zacinazurit, dupat nozickama na zemi a brecet. Znovu opakuji ze nemohu, ze jitreba vezmu za rucicku a pomalu uz pujdeme domu, jestli je unavena (mela cca hodku,hodku a puldo typickeho casuna spani v poledni cas).Nic, zurime dal a dupeme nozickama. Kamaradka senabizi ze ji vezme ona(kamosku zna, v klidu si s ni laskuje, hraje, kdyz jsme takhle venku sepsama).Nenecha se, zuri dal.Tak pomalu odchazime a lakame malou at jde s nama. Nic, zurime dal.(uz toslysi cela bytovka).Nejakou dobu (5-10min) stojime opodal(20m),kecame s kamoskou a cekame, zezureni prestane a nic.Stale zuri. Zkousime znovu nabidku za krk(kamoska ji vyzvedava na me, alemala kope nozickama,takze to nelze a pokladame ji znovu na zem) a domlouvame at jde, ze jinemuzu vzit, aleze uz pujdeme domu, jestli je unavena, za rucicku? sama? pojd ... nic, psisi hraji, nikam nespecham,tak cekam, ze se situace nejak vyvine, ona se vyrve a pomalu pujde.Nejaky pan vysel z baraku, zameta snih, mluvi na malou, a tak ona popojdesmerem k nam.(Samozrejmecelou dobu zuri a dupe nastvane nozickama). Zkousime znovu nabidku krk,neseni kamoskou, chuze za rucicku,..., nic, ... cela cesta domu (150m) trvala rekneme pul hodiny a revslyseli vsichni z domu, nekterilidi bylo videt jak koukaji z okna. Jakmile jsme se dostali ke vstupnimdverim a dovnitr, sama seuklidnila a doma se uz smala a byla OK. Den pote potkam jednu starsi pani,co to videla a rika:\"ze z pohledu babicky by to takhle nechat nemohla, ze si ty deti po takovezkusenosti nesou ten stresfurt v sobe\" ... Do rozhovoru nam neco vlezlo, takze jsem ji nemohla celousituaci osvetlit.Doma jsem se zacala uzirat svedomim, zda to cele bylo spravne. Kdybych tamnemela tu kamosku,asi by to cele probehlo rychleji a nervala by tak dlouho, takze by to asipro ni nebylo stresove narocne?Ale postupovala bych stejne, protoze tak nebo tak jsem ji stejne fyzickynemohla nest, mozna nejak na boku,nevim, za ruku bych ju s co nejmensimnasilim odtahla dom ... ci mozna opravdu cekala az pujde po castech sama,nevim ...Nechavate deti v takove situaci vyzurit? Nebo jim splnite co chcou, zrovnav tomhle pripadeje totiz smutne, ze chtela za maminkou a ta nemohla. (samozrejme, kdybyzurila treba ze chce bombontak je to neco jineho,nevim ...) Mam tedy cekat (dite je pak ve stresuopravdu mozna zbytecne dlouho)nebo ju odtahnout, byt to vypada nasilne, ale stres pro dite se ukoncidriv.hm? Dik za rady,tohle je asi poradna prvni zurivost, par dni predtim nejake to dupani azureni bylo ale do par minutsama prestala.
Kdybys vedela, jak Ti rozumim!Radit nechci, ja bych to udelala taktez. Jestli je to spravne, nebo ne, jinak to nejde. Ja mam doma vztekaciho kluka. Budou mu 2 roky a nekdy mi z neho i prasknou nervy a na nej nakricim nebo nasilu dotahnu. Ja vim, ze to neni spravne, ale delam pouze to, co je v mych silach. Nekdy mam dojem, ze mu tim svim spravanim spise skodim, ale nikdo jiny to za mne stejne neudela. Ja jsem s nim 24 hodin, manzel nekdy na pul hodky vecer nebo ani to ne a babicky maximalne 1 za mesic. Takze hold, zkousim to jak nejlepe umim a jinak to nejde.
Julča má teda hysteráky na denním pořádku, vždycky si taky vymyslí nějakou kravinu, co nejde...U nás zabírá vysvětlit - na to začne řev , pak vynadat - to začně brečet no a pak jí chvíli nechám vztekat a pak si dřepnu a roztáhnu ruce na obejmutí, jako že jí stejně mám ráda - a malá s pláčem běží ke mě, přitulí se a přestane...To je ale náš osvědčený způsob - taky to jde nechat jí vyvztekat bez obejmutí 20-30 minut, ale zdá se mi to krutý, když to jde takhle hezky ukončit a ona jen potřebuje ujistit, že i když zlobí, tak jí mám ráda
@majandra pekny:-)
u nás je takový zuření běžný, už si i párkrát kluci lehli na zem na přechodu uprostřed rušné křižovatky a zuřili. Dělají to hlavně když jsou unavení, ale někdy i jen tak. Je to blbý, když u toho jsou cizí lidi a očumují, nebo dokonce radí . U nás když nepomůže krátké vysvětlení nebo pokus o odlákání pozornosti, tak je násilím odvleču. Někdy i pomůže pohrozit, že dostanou na zadek. Ale občas mají takovej hysterák, že začnou kašlat a poblinkají se (naštěstí se to stává zatím jen doma). Je to součást věku, nic s tím nenaděláš a bude to trvat asi nejmíň rok tak pevné nervy nám všem
Ze zkušenosti musím říct, že je to takhle lepší. Sama se vyřuzí a uklidní. Pokud bylo mé dítě násilně odklizeno domů bylo to horší. Takže pokud čas a nervy dovolí nechávám vyzuřit.
Bože a z čeho měla stres,že si sama vymyslela blbost,která nešla splnit?Podle mě ty bezdůvodné hysteráky u děti právě tlumí stres.Oni už toho v sobě mají hodně a tak vybouchnou kvůli prkotině,pak se vyřvou,vyvztekají a pak jsou ok narozdíl od rodičů co se pak dlouho trápí.
Já myslím,že ses zachovala dobře.Co jsi taky jiného mohla dělat,když jsi měla mimčo na bříšku?Když na mě malá zkouší venku,abych ji vzala,tak se snažím jí vysvětlit,že už je veliká a že ji neunesu,snažím se ji na něco nalákat (na to,že potkáme pejska,půjdeme krmit kačeny,podle situace,co se namane)a když přesto začne řvát,tak ji vezmu za ruku a nechám vyřvat.Když nechce jít,tak jdu sama a to ona hned běží za mnou.Zatím nechytá úplné hysteráky,že bychom to neustály,ale to přijde
Holky diky, obcas se potrebuju ujistit, ze nejsem v takovych situacich sama a co delaji ostatni :-) Ono totiz nekdy pohladit, hezky mluvit nestaci, to dite totiz nekdy vypada ze by naliskalo v tom vzteku i me:-)
já myslím, že jsi to udělala dobře! ono se to časem zlepší, už ty její emoce nebudou tak velký, bude rozumnější... tímto si prostě musí projít. a ty třeba přijdeš na to, co udělat, aby se uklidnila rychleji. já jsem se kluka vždycky snažila odnést domů, kvůli svým nervům, ale né vždy to šlo. byla to pro mě velká námaha (on když nechtěl, prostě nešel, lehal, propínal se), a to jsem neměla s sebou žádný mimino. ale i když byl doma, ještě nějakou chvíli trvalo, než se uklidnil. myslím, že se tím záchvat nezkrátil.nemá se jim plnit, co chtějí. obzvlášť, když to nejde, že jo. spíš se je snažit chápat, projevit účast, prostě \"chápat\", s čím má tak obrovskej problém.
Taky se snažím vysvětlovat, že musí jít, nalákat, když to nepomáhá, odtáhnu ho za velikého řevu prostě domů sama. Minulý týden jsem ho vlekla přes půl vsi za velkého řevu, protože se prostě seknul. Doma jsem mu to vysvětlila, proč a jak, ale dělá to pořád.
Podle me to jen zkousi, co si muze vydupat. Jsem v 9.mesici tehotenstvi, maly bude mit taky 2 roky v dubnu a nosit ho uz rozhodne nechci. Pokud se mi nekde na prochazce sekne, tak nejprve zkusim nalakat treba pojd tamhle nasbirame sisky nebo pohladime pejska, kdyz to nezabira, tak ho za ruku odtahnu o kousek dal a zkousim znova odlakani. Pokud dela problemy porad, odchazime nekompromisne domu, to je pro nej nejvetsi trest :) Delala jsi co jsi mohla, mala musi pochopit, ze nektere veci proste nejdou, i kdyby dupala ostosest
a bude hur:D teda neee vzdy.ale oni zkousi zkousi-mysim ze to doma mame vsichni:D me udelal taky jen jednou takovou hysterickou scenu na ulici- vysvetlila sem mu stejne jako ty ze ho nemuzu nest, a proc, a pak 3x varovala ze jeslti nepujde-normlane ho dom odtahnu- a tak se taky stalo- capla sem ho a valily sme dom s revem- doma sem to s nim dukladne probrala.. a od te doby zatim nic- ale co neni muze byt treba hned dnes,nebo zitra, nebo jindy.. zkouusi zkousi... vydrz!! a pevne nervy pri dalsich hysterakach

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

17 %
11 hlasů

0 %
0 hlasů

8 %
5 hlasů

58 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 66 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40