období vzdoru - diskuze

My máme většinu toho, co tu zaznělo taky za sebou, kousání, válení po zemi, řev jak když ji vraždím atd. Trvalo to asi od roka a ctvrt do dvou a půl a bylo to někdy na mašli. Zkoušela jsem všechno možný,pevně sevřít v náručí a držet jsem taky nemohla,protoze jsem cekala malyho, ale osvědčilo se mi zavřít do koupelny a nechat vyřvat (sice jsem občas seděla v kuchyni a řvala taky)a když hodně řádila tak šup pod studenou sprchu. To jsem použila asi pětkrát, když už to bylo neúnosný a teď už stačí pohrozit a většinou se uklidní. Jinou radu bohužel nemám. malou to občas chytne ještě teď (3,5 roku), ale už to není tak hrozný.

s adamem jsem udělala úplně to samé, co honafa - a velmi to fungovalo!!!! musím zaklepat, že v podější době (ve školce) byla pouze jedna jediná scéna, při které jsem ho mlátila přes zadek a pociťovala lítost, že nemám větší sílu. stejně se kroutil jako had a většina ran šla vedle nebo do mne!!!! ale hrubou silou jsem zvítězila a fakt už to nezkusil. ale byl celkově pohodář a kliďas - proti tomu co tady čtu....

No u nás to bylo do 3 let, klidně si venku lehla vzteky do bláta, hodila čepicu do kaluže, doma taky házela hračkama do dveří(proto jsem ji nezavírala), bila mě, kousala, plivala, mlátila hlavou o zem. Venku jsem ji chytla pod paži a odnesla pryč, za ruku se vzpínala, lehala a byla jak gumová panenka co nemá nohy a ještě u toho příšerně řvala jako bych ji trhala hlavu. Nejhorší to bylo od 1,5 do 2 let. To jsem někdy i brečela jak jsem si nevěděla rady. Taky jsem se několikrát radši před ní zavřela já na záchod jinak bych ji musela přetrhnout. Karolínka je o polovinu klidnější, jen trochu ulítává na pití na stole. Jak se vzteká tak jde a rukou práskne do pití na stole. A třeba celý hrnek se šťávou odpálí jak raketouNo já jsem ji většinou odnesla. Venku jsem ji popadla a šli jsme domů. Neboj to přejde i když u nás to trvalo rok a půl.

nevšíma si jí a odejít z pokoje - když nebude mít publikum, tak většinou přestane někdy pomáhá obejmout a zpívat, ať se vzteklounek uklidní.. nebo odvést pozornost něčím jiným, zajímavým - třeba ať ti jde honem pomoct vařit

Popřemyšlela jsem jak to bylo u nás.Ja jsem to zatrhla asi v začátcích.A to takto-bude to znít příšerně.Ukazála jsem,že jsem silnější.Chytla jsem ji jakoby do kozelce,hlavně jsem jí zkřížila ruce,nahla jsem se k ní a hodně zblízka jsem jí říkala,tohle se nedělá.Z očí do očí.I když ona se škubala a prskala.Udělala to asi dvakrát třikrát v životě a byl klid.U tebe je blbé,že zrovna ted máš to bříško,tak to musí počkat,at tě nekopne,nebo tak.Nebo at to udělá tatka.Jenže pak bude poslouchat jen jeho.

Maruska to nedelava, ale kdyz uz se to stane, tak ja jdu proste po svych. Treba doma neco uklizet, venku chytnu za ruku a jdeme.

Nevím, jestli je to vzdor, ale Honza mě ve čtvrtek u obchodu dělal scénu jak prase, že chce auto a že tam zůstane... Já šla v klidu dál a říkám, aby zůstal... Ale strach mu to nedovolil, šel za mnou jak ocásek a řval a řval. Po asi 100 metrech... ticho, dal mě ruku a šel jak normální člověk.

Možná by stačilo kdybys odešla a nechala otevřeno. Začni dělat něco jiného rušného. A zkus ji zaujmout něčím jiným. Nebo taky u nás zabíralo když jsem věděla že to přijde tak ho zaujmout něčím jiným nebo to zamluvit. No a když to nezabírá nech ji ono to přejde když nebude mít obecenstvo. Sama sobě neublíží.Držím palce.

pokud u goblinu nastava neco takoveho,zkusim se rozesmat a odejit,pokud je to nebezpecne,zavru do postylky a odejdu...venku zavru do kocaru a jde se domu...jenze ja mam kocar kvuli tem dvema porad venku...