Obdivuju matky ... - diskuze

Já spíš nechápu jak se to dá zvládnout organizačne. Když ta matka musí do práce. Protože školka otvírá a zavírá v době kdy třeba já už musím být v práci. A do té práce zase matka samoživitelka musí jít, aby nepomřeli hlady. To vůbec nemluvím o tom když místo ve školce nesežene. Takže já nad tím přemýšlím spíš tak něják organizačně a finančně :-) Jinak být doma pořád s dítětem je těžké, ale myslím že se to v klidu dá. Hodně žen má muže, ale on vůbec s ničim nepomůže a taky to dají :-)A k těm hlídacím babičkám cizím co hlídají za hubičku to mě pobavilo. U nás na sídlišti hlídají babičky za 150 na hodinu

ja po presteovani tu bydlela sama 3m.sice m jezdil na vikendy dom,ale to makal jak divej kolem baraku.takze sem byla jako sama... a nak me to nevadilo.on si clovek rychle zvykne:D

přijde mi, že od věku 2+ už to docela jde...ale do tý doby!ale je to hodně i o tom, že si člověk zvykne a taky, že třeba ví, proč to tak je. mám kamarádku, která má odjakživa přes týden manžela mimo, vrací se v lepším případě v pátek v noci, v neděli odpo zas odjíždí...čekaj třetí a já opravdu obdivuju, jak to zvládá, i když jsou třeba obě děti nemocný nebo když je nemocná ona..fakt hustá. ale ona je taková optimistka a pohodářka.

Je to o zvyku. když byl Ondra mimi tak ex sice nepomáhal, ale v podvečer alespoň vzal do náruče, pak odešel a bylo to jen na mě, a nebylo divu že jsem večer při uspávání usla spolu s ním. Mělo to své výhody Ondra se naučil hned od mala že nejde si jen hrát, ale maminka i doma něco dělá. Teď jsem měla Ondru týden doma, uf uf Martin chodil až večer sotva na vykoupání a docela záhul a to už si zvládně chvíli hrát sám.

Tatínka střídacího tedy opravdu nemáme - fyzicky ho ale máme. O kluky se starám víceméně sama. Chci ale říct to, že mě naopak šlo všechno nejlíp, když byl otec pryč úplně. Prostě jsem si všechno udělala včas, nikdo mi nenabourával harmonogram a vše mi vyšlo tak, že jsem si i večer měla čas sednout a třeba číst. Byla bych asi ideální žena pro montážníka

upromne,mam manzela,to jo,ale na deti jsem prevazne cele dny sama,spasa je az skolka....protoze tu hodinku,dve co s nima blbne vecer ,ale ja chystam zase spousty veci co s nima nemuzu,nechci ani odjizdet nekam na vikend pryc a na tah nekde vecer vubec,protoze on je unaveny,ale ja nekde v noci zaparit a pak je mit od obeda na krku take nechci ..brr...desiva predstava a byt uplne sama na ty dva moje,tak nevim nevim

ja mam manzela,ale na deti jsem uplne sama, kdyz pohlida pul hodky,ay muzu sama skocit do obchodu nebo na postu, mam pocit,jak kdybych mela dovolenou A o takovem hlidani,abych mohla yreba s kamoskou na kafe, o tom si tak muzu leda nechat zdat..... a o pomoci v domacnosti taky

Nekdy je to na palici, ale zvladnout se to musi. Ja jsem byla s detma temer mesic sama a byly momenty, kdy bych utekla, jak jsem byla unavena po nevyspanych nocich. Jinak se to ale dalo.

jako bývalá matka samoživitelka musím říst, že občas je to na palici, ale dá se na to zvyknout ale i tak jsem moc ráda, že už sama na všechno nejsem a že už nikdy nebudu