Výchova, vztahy mezi sourozenci, aktivity, kroužky, mazlíčci dětí - nové diskuze

Tři možnosti

Po víkendu jsem udělal závěr skrzeva dítkovo chování. Ho totiž absolutně přízemní věci jako je oblíkání, kde co je (ať už hračky nebo oblečení či jiné věci), že se má po záchodě umýt apod. jsou úplně šumafuk a jdou mimo něj... Došla jsem z závěru, že buď stala chyba někde ve výchově, nebo mu na to chybí mozkový závit, nebo si ze mě dělá srandu. Přičemž poslední možnost vylučuji, to už mám vypozorované... Já osobně si myslím, že je to ta druhá možnost, neb já opravdu vím kde co mám, po záchodě si ruce myju a nahatá nebo napůl oblečená po venku nechodím :-)Co on bude dělat ve škole by mě opravdu zajímalo, ale třeba překvapí :-)

naše pokroky

A já se jdu šíleně pochlubit Toníčkovýma úspěchama. Protože už chodí na záchod V jeho téměř (únor) 4 letech jsme zvládli nácvik na záchod. Pozná to, řekne si, dojde tam a vyčůrá se. Hodně pomohla školka. Rád prý doprovázel děti na záchod a líbilo se mu jak vykonávají potřebu a časem skusil napodobovat. Jakmile učitelky tuhle snahu zachytily začaly ho taky na wc motivovat a my taky...nooo a po půl roce se to konečně povedlo a fakt to tak je. Na noc má pořád ještě plenu...ale to je fuk. Tohle je megašílená paráda v kterou jsem ani nedoufala. Normálně si řekne i venku nebo v mhdTak ještě naučit tu noc a oblékat a svlékat a je na své tabulkové dovednosti

Asi fakt si budu muset něco o výchově přečíst...

Neb pořád nevím jak s tím, že se prostě zrovna v nejnevhodnější chvíli sekne. Už má šest a stále se ho to drží :-(Zrovna dneska před obědem, byla pohoda, on si maloval v kuchyni, tak jsem ho požádala ať si to uklidí ať můžeme nachystat stůl. V pohodě to sbalil, ale vysypaly se mu pastelky. Stávka, že on to posbírat neumí a seděl mi s rozsypanýma pastelka u linky a dělal že mu to nejde. Nakonec to posbíral, ale zavřel se do pokojíku, že když já jsem mu nepomohla on nebude chystat stůl :-( Stávka trvala i přes oběd, který se rozhodl bojkovat... Nakonec jsme to ustáli, ale nervy moje nervy... Často mě to dělá když někam odcházíme, on se neumí obléct nebo obout, když má balit věci, tak stylem že já rostu.... Proč mi to sakra dělá? Už ho podezřívám že má radost, když po něm řvu :-)

Knížka

Půjčila jsem Zuzance super knížku z knihovny.Napsal ji M.Kratochvíl a jmenuje se Kouzelné soboty.Je jakoby o našem dědovi,kdyby byl fajný což on není.Ale je to o dědovi co má chalupu u ní lípu a myslí si,že je kouzelník.Dál ještě nedočetla.

Kam ten svět spěje :-)

Dneska jak jsme čekali na zápis jsem konečně zjistila, že dítko na chlapečky asi nebude... Běhal tam s dvěma holkami ze školky tak jsem vyzvídala... Jo, to je ta a ta, já s Davidem miluji a ještě milujeme jednu. Já na to, to jako jste taková čtyřka? JJ, jsme. No a vzhledem k tomu, že s Davídkem si ještě loni dával pusy, jsem se ptala jestli ještě pořád to praktikují. A dostalo se mi odpovědi s takovým pohrdavým hlasem..S klukem dávat pusy? Jsi se zbláznila, nejsem gejoš... Teď máme spolu ty dvě holky...

Moje první Česko

Kubík dostal od Ježíška společenskou hru Moje první Česko. Trochu jsem se bála, že to bude těžké, ale je to v pohodě a děti to hrozně baví.Jsou tam kartičky s otázkami - dvě úrovně. Pro děti od pěti let zelené, od osmi let červené. Zatím hrajeme jen se zelenými. Kubík tak 80 procent ví, Hanička se taky chytá dobře, i když je mladší, řekla bych tak kolem 70%. Není to jako u klasického Česka, že kdo ví odpověď, dostane žetonek. Tady je to tak, že kdo ví, smí si zahrát pexeso. Maximálně se smí vzít 3 dvojice. Jedna hra nám trvá tak hodinu. Hrajeme to denně. Takže můžu jedině doporučit.

nekde se stala chyba

dneska uklizim... prosim ho at odnese veci do kose.. a podavam mu je... ¨¨tobias odpovi: mamo ty ses tlusta, ty se probehni do kose

Nejdražší devízou pro život dítěte je šťastná rodina

Toto jsme měli mezi informacemi k zápisu do školy,a nelze než s tím souhlasit.Nejdražší devízou pro život dítěte je šťastná rodina:- táta, který má dobré nápady a umí si hrát- máma, která má čas a nekřičí- domov, kde má každý svoji práci a důležitost, svobodu i právo- škola, kde není smích vzácný- babička a děda, kteří se s nikým nehádají- pokojíček, kde je dítě chvíli truhlář, řidič, popelář a také doktorPhDr. Lidmila Pekařová

Jedna smutná a dvě veselé

Umřelo nám morčátko. Už před Novým rokem. Genetická vada - zase se prokázalo, že kupovat zvíře ve Zverimexu není dobrý tah. Nedalo se mu nijak pomoct. :( Oplakali jsme to všichni. A rozhodli jsme se, že dětem ztrátu nahradíme a pořídíme osmáčky degu. Už jsme je dřív měli (před dětma). Kontakovala jsem chovateku, od které jsme je měli, ale ta už osmáky nechová. Po dlouhém pátrání jsme chovatelskou stanici našli a kontaktovali. Paní nás přemluvila na dva kousky, že jednomu by bylo smutno a že prý miminka budou v březnu. A pak psala po novém roce, že se jí uvolnily dvě holčičky, které měla v rezervaci z ledového vrhu a jestli je chceme. Chceme. Měli bychom si tam pro ně jet za přibližně 6 týdnů. U chovatelky by měla být jistota, že maminka s tatínkem nejsou příbuzní a tím pádem miminka nebudou nemocná.

co se naucili za 14 dnu

bruslit,bezkarit..ubehli 3 km a jeste pak sli 4 pesky lesem domu,lyzovat na malem kopecku a se nezabit a nepolamat[ dohromady 6 h na sjezdovce]..ale meli velke boty,protoze male v pujcovne nemeli a nechteli jsme jim kupovat kvuli par hodinam vybavu,plavat cubicku a nepotopit se,plavat prsa asi 6 m a potopit seto je uspesne na to ze na lyzich nas s tatinkem nevideli,na bezkach jsme se pomalu museli ucit zase i mya brusle take meli jen oni

petardy a zvonilka

jak idioti praskaji petardy uz od mikulase a deti se porad ptaji co to je,rikam,ze nejaky blbci strileji ,a vratime se 1.1. domu z ticha lesa a dopoledne se nepraska,jak vsichni chrni a zvonilka na to sdelihura,uz ty blbce policajti dali do vezeni a dali jim na prdel

Maruška

Šly jsme do lesa, holky zašly za strom a Maruška: \"Maminko, bojíš se o nás?\"Já: \"Ne, měla bych se bát?\"M: \"Jo, měla, v tomto lese žijí zubaři a tajemná neviditelná hovna\"Přesně vystihla 2 nejhorší věci na světě.Nutno přiznat, že slovo H...o nepatří do slovníku dámy, ale po týdenním pobytu na sídlišti u rodičů, kde je prostě od psů nasráno, se tomu člověk nevyhne. A já tomu odmítám říkat stolice. Procházky probíhaly stylem: \"Koukej, tam svítí světýlka. Pozor, hovno. Jééé, nazdobený stromeček za oknem\"