Výchova, vztahy mezi sourozenci, aktivity, kroužky, mazlíčci dětí - nové diskuze

Vyškolená pro život

Naše děti jsou necelé tři roky od sebe. Starší Pája se, jak jinak, rád baví škádlením mladší Aničky. Třeba jí schovává její věci. A čím více ona ječí a rozčiluje se, tím víc ho to baví. Prostě, co se škádlívá... Tuhle jí schoval papuče, hledali jsme je nakonec celá rodina (on pak sám zapomněl, kam je vlastně dal), až jsme je po dvou dnech našli - v troubě (!) Včera Anička opět hledala svoje domácí bačkory, chodila po bytě a stěžovala si pro sebe: "Achich, achich, kde já ty papuče zase mám ... v troubě taky nejsou..." Prostě už je vyškolená pro život a hned ji tak něco nepřekvapí. D.

Adoptovali by ste dieťa?

Adoptovali by ste dieťa? Ak áno, tak aj staršie? Prípadne Cigánča, ... Mohli by ste mi napísať aj prečo áno/nie? Ďakujem.

jak rychle odnaučit na dudlík

Tak od pondělí je Janička bez dudlíku protože už mi začínalo vadit že ho chce čím dál víc když sme byli třeba na procházce tak ctěla dělat hají protože na spaní dostávala dudáka no a jak ho měla bylo po ležení a nebo když jsem ho nestihla uklidit tak ho drapsla i doma tak jsem se zasekla a při koupání jsem jí říkala jak je hnusej a ksichtila jsem se děsně a říkala jsem jí ať ho hodí do koše že je fuj a ona ho tam fakt hodila a šla spát sice jí to trvalo o chvíli dýl než usla ale neřvala i v noci spala líp protože jí nebudilo hledání dudáka nosila ho na řetízku. Druhý den když šla dopoledne spát tak první cesta vedla ke koši kam ho vyhodila tak jsem řekla že ho odvezli popeláři ona se jěště ujistila že nekecám no a když nebyl tak chtěla jít do kočáru pro ten druhej tak ten taky odvezli popeláři no a bylo to dneska jí je 19m takže už to docela dobře chápe a popeláři u nás fungovali i u Fildy taky v těch 18m a taky bez řečí. Znám holky co berou dudáky s tím že je odnesl čert nebo bubák a to jepolde mě u takhle malých k ničemu protože to si neumí představit tak jako popelnicový muže jak jim říkal kdysi Filda.

Jídlo

Vzala jsem si vaše rady o uklídu k srdci a použila je v trošku jiné formě.Srašně mě děti rozčijují s jídlem.Pořád si něco berou a nedojí to.Třeba jogurt otevřou ho sní jednu lžičku a dají ho zpátky.Za hodinu zas druhý.Nebo si vezmou rohlík a já ho najdu v předsíní v botníku.Tak jsem se naštvala a ted jak není manžel doma tak jsem prostě nenakoupila.Mají normálně oběd,ale bez kečupu.Kečup bude až si budou uklízet hračky.Dokud nebude uklízený pokojík nebude kečup.No a nekoupila jsem rohlíky a šunku.Mají tam chleba a syry.No ti brblají,nadavají.Tak jím říkam já se chovám jak vy.Vám se nechce uklízet,mi nakupovat.Doufám,že ten pokojík uklidí dřív než v pátek přijede tatka.Tomu už rohlíky koupit musím,ten je hodný.

Výchova x genetická výbava

Čo si myslíte? Ovplyvňuje nás viac výchova rodičov (či už biologických alebo adoptívnych) alebo naša genetická výbava?

Jako kočka a pes

Nedávno jsem psala o těch mojích malích jak se mají rádí.Ovšem vztah Gabky a Honzy to je něco jiného.Gabka byla dlouho rozmazlený jedináček.Honzu bere jako vetřelce a dělá mu šílené naschvály.Honza jí jídlo jedině odemne a to ještě kontroluje jestli je v pořádku no a Gabule mu třeba šáhné prstem do polívky Honza už jí nejí.Nebo mu nakecá,že v jeho lupínkách je brouk.Musím vyhodit celou krabici za 50kc.Před plánovaným očkovaním,mu řekla,že kluci se očkují do lulina.To pak bylo u doktorky divadlo,když mu řekla at si vysleče trenýrky a chtěla ho píchnout do zadku.Co mu nakecala o škole to nevím,ale obchází jí obloukem.Honza má svoji milovanou opičku s kterou spí a jí atd.Kdyby jste věděli co všecko už jí udělala a kde všude už ta opička byla.Hruza.Honza,ale taky není svatý.Pořád na ní žaluje a vymýšlí si.Přitom se taky mají moc rádí,ale v životě by to nahlas nepřiznali.A na otázku miluješ Gabku,vždycky odpoví,že jí nesnáší.Gabka to samé.Ještě,že máme Zuzanku tu miluji oba dva.

syn už se nebojí bazénu

tak se musím pochlubit že syn se už odvážila a plave s kurhem v bazénu. V sobotu jsem to opět sním zkusila a vyšlo to. Byla jsem trpělivá a vyplatiloto. Manžel to vzdal, ale já ne. Udělala jsem chybu nechodila jsem sním od mala na plavání. On moc vodu nemusel. Každé koupání ve vaničce ořval.

???

Nevíte náhodou některá do kdy má miminko takové ty hektické trhavé pohyby a rozhazování ruček? Šimonkovi je šest týdnů a mám pocit, že u ostatních mých dětí to takhle dlouho nepřetrvávalo.Řeší se to nějak? A v kolika měsících? Vojtovkou? Je to znak budoucí hyperaktivity? Dík

Vojtovka

Byli jsme s nasim 4,5 mesicnim synem u fyzioterapeutky a i kdyz nemame zadne problemy, stejne nam bylo doporuceno, at ji cvicime. Pry maly poleze, posadi se, bude chodit, ale ze uz ted zapojuje spatne svaly a to by mohlo vest v budoucnu ke kulatym zadum...atd. Mela jsem z toho pocit, ze to spatne delaji vsechny deti...Rikam si, jestli to "trapeni" neni nakonec zbytecne a ze to trapeni je, tim jsem si jista, i kdyz,jak vsude pisi, je to pro dite pouze neprijemne. Ale vzhledem k tomu, kolik jinych neprijemnych veci musi pretrpet, prijde mi pomalu zbytecne, mu jeste dalsi neprijemnosti pridavat...Mam z toho holt smisene pocity, tak budu rada za jakykoliv prispevek...

Každý jiný

Mám děti 11měsíců od sebe a každý je úplně jiný.Jirka od malička vzteklounek a nespavec,stále vyžadoval chovat,nosit,houpat,vše ho zajímalo a nechat ho samotnýho v pstýle pokud nespal byl problém.Nezabíralo nic,hračky,kolotoč,chrastítka,vše na 2-3minuty a pak vztek že se mu nikdo nevěnuje.Zato byl od narození neuvěřitelně žravej a pohyblivej,takový malý draveček.A to mu zůstalo do ted.Bohužel i ten vztek Zato Jituška....klidné spící miminko,kolikrát přijdu kpostýlce nebo kočárku ona už je vzhůru a spokojeně mlátí do chrastítka,vidí mě a nasadí úsměv,žádný vztek zbytečný pláč.Na druhou stranu lahev jíme cca 30min.kolikrát tu svojí dávku ani nesní,místo 6 dávek do ní dostanu 5 a jsem ráda.Nemá potřebu se ve svých 2 měsících plazit po celé postýlce(kolikrát takhle Jirka spustil monitor)a je prostě celkově klidná a pohodová.Tak nevím nebýt Jirka věrnou kopii mě a Jitka kopií manžela mám podezření že jedno dítko není naše.

Jako dvojčata.

Honzu jsem čekala po umělém oplodnění a na začátku jsem čekala dvojčata,ve 12 týdnu jsem jedno potratila a byla pak dlouho v nemocnici,aby tam zustal aspon ten Honza.Když měl Honza 2,5 roku tak se nám narodila Zuzanka.Někdy mám pocit jako by to bylo to jeho dvojče.Vypadají uplně stejně a hlavně se doplnují v chování.Nebo ještě víc, jak by byli jedno tělo.Oblíkají se ,Honza gatě,Zuza tričko a tak chodí po doma.Nebo v jídle uplně by jím stačila jedna porce.Zuzán maso a Honza přílohu a jindy zas obráceně.Z vajíčka jeden jí žloutek a druhý bílek a jindy zas obráceně.Dokonce spí spolu v jedné posteli na jednom polštáří a pod jednou peřinou.I v řeči se doplnují jeden začne větu a druhý jí dokončí.Když se jdou umýt tak si každý umeje jen jednu ruku,ale jeden levou a druhý pravou.Jogurty jí,jednou lžičkou spolu a potom si dají druhý a taky ho sní spolu.Ještě jsem takovou vzácnou souhru mezi sourozenci nikdy neviděla a ani o tom neslyšela.Jé to moc pěkné ti dva moji miláčkové spolu.

Sikovna Violka

Holky ja mam takovou radost. Violka byla dnes takova usmevava, furt se na me rehota, ma zachvaty smichu. A hlavne zacala pred tydnem cilene uchopovat veci a nestacim zirat jak je kazdym dnem lepsi. Driv chytla jen malinke veci jako chrastitko a dnes dokonce uz plysoveho medvidka.Navic mu zkoumala maslicku rucickama a ocima taky.Tyky si za ucho vytahla dalsiho medvidka z okraje kocarku a sup snim do pusy.Ja nevim jak to vysvetlit.Je mozny ze se v jednom tydnu a den ode dne tak zdokonalila.Je ted tak rychla, div mi hracku nevytrhne z ruky :)